Mimozemská invaze, dopad asteroidu, celosvětová válka nebo neznámý virus. To vše může způsobit vyhynutí lidstva. Vědci zkoumající tuto problematiku ale upozorňují, že některá rizika jsou pravděpodobnější než jiná. Říkají jim „existenční“.

„Ta se liší od toho, co bychom označili za běžné nebezpečí,” říká Luke Kemp, vědecký pracovník Centra pro studium existenčních rizik na Cambridgeské univerzitě ve Spojeném království. „Riziko se v typické terminologii skládá z nebezpečí, zranitelnosti a expozice,” vysvětluje.

„Vezměme si příklad jaderné války, kterou populární kultura označuje jako jedno z největších potenciálních rizik, jenž může způsobit vyhynutí lidstva. Nebezpečí symbolizují rakety. Naše zranitelnost se zvyšuje, čím více produkujeme obohacený uran a jak eskaluje politické napětí. Expozice je skutečnost, že jsme tomu vůbec vystaveni.” Luke Kemp předpokládá, že důsledky nukleárních bojů by byly katastrofální. Podle něj by ale samy o sobě ke zničení naší civilizace nevedly.

Jak vyhyne lidstvo?

Mnohem větším rizikem je prý zneužívání biotechnologií k vytvoření rychle se šířících patogenů. „Nové infekční nemoci, pandemie nebo biologické zbraně, obsahující látky speciálně navržené k tomu, aby byly co nejvíce nakažlivé a smrtící, jsou škodlivější než přírodní viry a bakterie,” varuje Cassidy Nelson, lékařka a vědecká pracovnice na Oxford University's Future of Humanity Institute. 

I ty nejagresivnější přírodní mikroorganismy se totiž jednou samy zahubí. Chování uměle vytvořených patogenů se naopak špatně předvídá. „Vědecký a technologický pokrok neustále snižuje práh zodpovědnosti. Zároveň ale nabízí mnoho scénářů, jak zneužití biotechnologií zabránit.”

Globální oteplování a umělá inteligence

Přírodní katastrofy, nedostatek vody a potravin budou lidstvo ohrožovat čím dál tím častěji. Při pohledu do budoucnosti je změna klimatu také tím, co Kemp popsal jako „multiplikátor existenčního rizika“ v celosvětovém měřítku. Tedy, že zesiluje další hrozby.

„Svět je propojený a je stále nebezpečnější. Nedostatek jídla podporuje mezinárodní napětí, vyvolává konflikty a národy sahají stále po ničivějších zbraních,” říká vědec. Naznačuje však, že je nepravděpodobné, aby k hromadnému vyhynutí došlo jen v důsledku jedné tragédie. Historické události ukazují, že civilizační kolapsy byly způsobeny vzájemně propojenými okolnostmi.

Existuje však výjimka. „Pokud je riziko takové, že omezí náš potenciál jako druhu, dojde ke globálnímu zániku lidstva,” říká Cassidy Nelson. Do této kategorie spadá umělá inteligence. Odborníci varují, že robotické systémy již dnes dohlížejí na jednotlivce a ovlivňují naše chování. „Pro mnohé to může znamenat změnu představy, co znamená být člověkem.”

Zdroj: Youtube

Většina existenčních rizik je zakořeněná ve společnostech a systémech, které produkují. „To vede k vykořisťování, planetární destrukci a konfliktům,” upozorňuje Sabina Romana, vědecká pracovnice v Centru pro studium existenčních rizik. Lidstvo přirovnává k linii domina. Neohrožuje nás šťouchnutí, jenž spustí kaskádu událostí, ale zranitelnost vůči této hrozbě. „Zániku naší civilizace tak může zabránit jediné - vnitřní fungování společnosti."

Zdroj:

www.livescience.com, www.en.wikipedia.org