Neandrtálci patřili mezi naše nejbližší příbuzné. V Eurasii žili přinejmenším 300 tisíc let. Těsně po příchodu lidí rodu Homo sapiens však postupně zmizeli. Vědci dlouho spekulovali, co jejich vymření způsobilo. Byly to změny klimatu, křížení s lidmi, epidemie nebo neznámá přírodní katastrofa?
Badatelé jihokorejského výzkumného centra IBS Center for Climate Physics v čele s Axelem Timmermannem využili služeb superpočítače Aleph, který jim vypočítal, jak vymírání vyspělého druhu pravděpodobně probíhalo.
Proč neandrtálci vyhynuli?
Do modelů byla zahrnuta realistická klimatická data, změny teplot, srážky, tehdejší vegetace, ale také genetické a demografické údaje. Simulace ukázaly, že počet lidí Homo sapiens stále rostl, zatímco počet neandrtálců během 5 tisíc let rapidně klesl. Nabízela se otázka: „Proč?"
Na tu odpověděli francouzští vědci. „Neandrtálci žili na Zemi déle než my. Není divu, že se dlouho věřilo, že je vyhubili naši předci. Díky rozborům DNA ale víme, že vztah mezi těmito druhy nebyl vždy nepřátelský. Naopak docházelo i ke křížení," říká paleoantropoložka Silvana Condemi z univerzity v Marseille. „Na základě počítačových modelů, do nichž jsme zahrnuli války, nemoci, míru přežití dospělých a dětí jsme si všimli něčeho neočekávaného. Vymírání trvalo příliš dlouho na to, aby ho způsobila nějaká katastrofa."
Modely, které předpokládaly, že neandrtálce zahubili moderní lidé nebo epidemie, totiž zjistily, že tyto faktory by naše bratrance přivedly k vyhynutí mnohem rychleji, než je období, během nichž oba dva druhy v Evropě koexistovaly.
Vymřou lidé jako neadrtálci?
Vědci se proto zaměřili na možnost, že by za vymřením neandrtálců stála klesající porodnost prvorodiček mladších 20 let. „V dlouhodobém horizontu mohla mít i malá změna míry porodnosti dramatický dopad na celou populaci. Stačilo by, aby klesla o 8 %. V tomto případě by neandrtálci zmizeli do 4 tisíc let," vysvětluje Condemi.
Míru porodnosti mohla snížit řada faktorů. „Neandrtálci žili v době klimatických změn. To mohlo vést k mírnému úbytku potravy a podvýživě," říká paleoantropoložka a zároveň varuje, že podobný scénář by mohl čekat i dnešní populaci. „Pokud průměrný počet porodů celosvětově klesne na úroveň 1,3, náš druh zmizí za 300 let." Data z roku 2016 přitom ukazují, že míra průmerné světové plodnosti je 2,5 dítěte na jednu ženu.
Zdroj:
www.vedator.org, www.radiozurnal.rozhlas.cz, www.livescience.com, www.twojahistoria.pl
