Nedocenění géniové, kterým se posmíval svět, a přesto dokázali vydělat miliony

19. září 2020 četba na 3 minuty
Graham Bell nenašel zájemce o koupi patentu, a tak telefony prodával sám.

Graham Bell nenašel zájemce o koupi patentu, a tak telefony prodával sám.

Foto: Profimedia.CZ

Máte občas originální nápady, ale vaše okolí nad nimi pochybovačně kroutí hlavou? Nevzdávejte se. Byly doby, kdy lidé pohlíželi na telefon jako na bizarní hračku, kterou nebude možné zpeněžit, a žárovku považovali za žalostně nepraktický vynález. Dnes víme, že se pekelně spletli.

V roce 1879 přední americký vědec Henry Morton označil výsledek práce Thomase Edisona za "očividné selhání". Uznal sice, že žárovka je zajímavým vynálezem, neviděl v ní ale žádné využití v praktickém životě běžného Američana. Aby se mohlo žárovkou svítit v každém domě, muselo by sem být zavedeno elektrické vedení, a to podle něj nebylo technicky možné. Upřímně si to tehdy neuměl představit ani sám Edison.

Kdyby se byly vyplnily předpovědi pochybovačů, dodnes bychom si posílali jen papírové dopisy či telegramy. Když Alexander Graham Bell v roce 1876 nabídl svůj čerstvě patentovaný vynález společnosti Western Union za 100 tisíc dolarů, bylo mu šetrně vysvětleno, že telefon je jen takovou hračkou, která v sobě nemá prodejní potenciál. Bell nicméně nesvěsil hlavu a začal telefony vyrábět a prodávat sám. Za necelou dekádu se už jimi pyšnilo 1,5 milionu Američanů.

Raději zapřáhněte koně!

Podobný skepticismus panoval také v případě prvních automobilů. Alexander Winton na sklonku svého života vzpomínal, jak ho známí označovali za blázna. "Přestože jsem měl úspěšný podnik na výrobu bicyklů a první automobil jsem montoval potají ve sklepě, lidé mě považovali za cvoka, který se snaží rozjet kočár bez koní. Dokonce i můj bankéř mi řekl, že jsem ho zklamal," uvedl Winton, jenž se této vzpomínce na stará kolena mohl jen smát.

V prosinci 1903 vyšel v listu New York Times článek vysmívající se vědcům pracujícím na motorových letadlech. Autor si vzal na mušku fyzika a průkopníka letectví Samuela Langleyho. "Doufáme, že profesor Langley neohrozí svou pověst váženého vědce a nebude nadále plýtvat časem a penězi při experimentech s létajícími stroji. Život je krátký a měl by být využit prospěšněji. Pro chytré hlavy existují užitečnější zaměstnání."

O týden později se dosud neznámí bratři Orville a Wilbur Wrightové vznesli se svým motorovým strojem do vzduchu. Let trval pouhých 12 vteřin, ale pro lidstvo znamenal přelom.

Warhola ani zadarmo

Nebyli to však jen vynálezci, kdo se v začátcích potýkal se skepsí odborníků. Odmítání zažívali i mnozí umělci, jejichž díla se dnes prodávají za miliony. Když například Andy Warhol v roce 1956 věnoval newyorskému Muzeu moderního umění svou kresbu růžové boty, ředitel mu ji vrátil s vysvětlením, že galerie nemá dostatek úložných prostor: "Dar musíme odmítnout, protože by nebylo fér skladovat díla, která budou vystavena jen jednou za čas." Nutno dodat, že dneska dotyčné muzeum bez rozpaků skladuje hned 168 Warholových děl, včetně růžové boty.

S přehlížením se zpočátku setkávala také autorka příběhu o malém čaroději Harry Potterovi J. K. Rowlingová. Dvanáct nakladatelů její rukopis zamítlo, až se do něj začetla osmiletá dcera ředitele nakladatelství Bloomsbury. Ta přiměla svého otce, aby knihu vydal. "Raději si najděte běžné zaměstnání s měsíčním platem, na knížkách pro děti nemáte šanci nic vydělat," poradil redaktor debutující spisovatelce. Netřeba dodávat, že J.K. Rowlingová dnes díky svým knihám vlastní jmění ve výši 795 milionů liber.

Akční letáky