Vyšehrad měl v minulosti pro českou zemi důležitou funkci; byl postaven jako opevněné hradiště koncem 10. století. Z centrálního sídla vojevůdců a knížat se dostal až k dnešní podobě barokní pevnosti. Říkalo se, že vládcem Prahy je jen ten, kdo vládne Vyšehradu. Ten potom vládne i celým Čechám. Vyšehrad se stal strategickým místem a jedním z historických srdcí Prahy.
Ústřední postavou Vyšehradu a celé Prahy je bezesporu kněžna Libuše. Všem je známý legendární příběh, kdy vědma ukázala na budoucí město Praha a pronesla: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se dotýká…“ Pověsti říkají, že se dodnes na hradbách zjevuje duch známé kněžny v podobě bílé paní. Údajně hlídá s velkým černým psem své poklady ukryté ve vyšehradské skále. Oba někdy spočinou pohledem na Prahu, aby se podívali, jak se městu daří dnes. (Zdroj:press.pallasvictoria.com)
Jeskyně s pokladem má překvapivě svůj reálný základ. V Královské kolegiální kapitule sv. Petra a Pavla se opravdu nachází vyšehradský poklad nevyčíslitelné ceny. Našli bychom v něm renesanční a barokní monstrance, mešní kalichy či procesní kříž. (Zdroj: www.praha-levne.cz)
Kněžna Libuše i její proroctví jsou s Vyšehradem neodmyslitelně spjata
Kromě laskavých zjevení se na Vyšehradě podle pověstí zjevují i děsiví démoni. Osamělým dvojicím milenců či dříve vojenským strážím se měla zjevovat bílá postava bez tváře. Ta útočila pouze na muže. Vrhla se na ně a začala je rdousit. Jedna dívka přežila, a tak mohla o incidentu vyprávět.
Další děsivá legenda vypráví o francouzském majorovi, který by v 18. století na Vyšehradě zabit. Způsob smrti nebyl příliš hrdinný, a tak po smrti chodil po hradbách a strašil lidi. Obzvlášť agresivní byl vůči vojákům na stráži, které se pokoušel zardousit. Nakonec jeden muž přišel na to, jak mu ulevit od jeho trápení. Zasalutoval mu. To mu pozvedlo ego a od té nepůsobí žádnou škodu. (Zdroj: prazsky.denik.cz)
Na Vyšehradě se mimo jiné nachází jehlan sestavený z kamenných sloupů, jinak známý jako Čertův sloup. K tomuto na první pohled tajemnému monumentu se váže pověst líčící svár mezi čertem a knězem. Svatý muž se s pekelníkem domluvil, že mu dá svou duši, pokud přinese z římského chrámu sv. Petra a Pavla kamenný sloup ještě předtím, než skončí svou mši v kostele. Čert samozřejmě švindloval a za to ho sv. Petr potrestal trojitým sražením do moře. Pekelník prohrál sázku a ve vzteku ukradeným nesprávným sloupem mrštil na kostel sv. Petra a Pavla, kde se roztříštil na kusy. Jak se sloupy opravdu dostaly na území Vyšehradu, je záhadou.
Mnoho legend a příběhů zachytil a popsal Alois Jirásek nebo Popelka Biliánová, známá sběratelka místních pražských pověstí.
