O pravěku jsme se mýlili, přiznali vědci. Vyspělé civilizace vznikly mnohem dřív

Jarouš M Komořanský | 9. 11. 2022

Historie lidstva je nám sice poměrně známá, ale občas se objeví překvapivý nález nebo zjištění. Jako například to, že lidské společnosti v paleolitu nebyly jen kočovnými lovci a sběrači, ale ve skutečnosti byly poměrně rozmanité. To znamená, že v některých ohledech je naše novodobé chápání prehistorie a lidských společností špatné.

Naše pojetí vývoje lidského druhu je lineární. Máme představu, že jsme se vyvinuli od paleolitických lovců a sběračů kočujících krajinou, přes usednuvší zemědělce až ke složitým společnostem a počátkům moderního národního státu. Postupně jsme se dopracovali až k dnešní sociální hierarchii, o níž jsme přesvědčeni, jak je propracovaná. Podle historika Yuval Noah Harariho, autora bestselleru Sapiens, jsme však nyní spíše uvězněni v námi vyrobených institucionálních klecích, odkud není úniku.

O původu lidí a lidských společností hovoří toto video:

Zdroj: Youtube

Nové pojetí vývoje

Proti této lineární teorii ale například stojí teorie antropologa Davida Graebera a archeologa Davida Wengrowa, kteří tvrdí, že lidské společnosti v paleolitu nebyly kočovnými lovci a sběrači. Měly mnohé dovednosti a vyvíjely se velmi různorodě.

Například na Sibiři vznikly v době ledové velké kruhové stavby z mamutích kostí. V Turecku již před 9 tisíci lety zase megality. Tyto společnosti přitom podle našich vědomostí postrádaly hierarchii a jsou důkazem prakticky neomezené sociální flexibility lidí.

Pravdu bychom ale měli hledat spíše někde ve středu obou teorií.

Jak chápat sociální evoluci

Od 19. století je sociální evoluce člověka rozdělována do tří stadií: divošství, barbarství a civilizace, které odpovídají lovu a sběru, zemědělství a městskému životu. Tyto takzvané "stádiové modely" dnes vědci neberou tak vážně.

K tomu se neustále vyvíjejí nové teorie, které aktualizují naše znalosti o lovcích a sběračích. Ti zřejmě žili skutečně v malých tlupách, ale nemuselo se nutně jednat o příbuzné jedince. Nebyly to ani uzavřené společenské jednotky, ale velmi rozmanité skupiny, které často kočovaly, ale paralelně existovaly i skupiny usedlé.

U kočovných skupin, například Kungů v Kalahari nebo Hadzů v Tanzanii, bylo obtížné skladovat potraviny nebo hromadit velké materiální bohatství. I proto zde byly vztahy poměrně rovnostářské. Naopak usedlé skupiny se vyznačovaly větší měrou sociální nerovnosti a zanechaly po sobě monumentální architekturu, různé zboží a stabilní pohřební techniky.

V průběhu času se pak lidské společnosti stávaly rozsáhlejšími a složitějšími. Svou roli v tom hrál i přechod k zemědělství, které způsobilo zásadní nerovnosti.

Střetli se lidé s neandertálci na území Česka? Australští vědci našli důkaz
Magazín

Střetli se lidé s neandertálci na území Česka? Australští vědci našli důkaz

V hlavní roli sezónnost

Moderní teorie ale dokládají, že složité nerovnostářské společnosti vznikly možná už ve střední době kamenné, tedy před 50 000 až 280 000 lety, například u populací lovců a sběračů žijících v oblastech bohatých na zdroje. Jako příklad lze uvést jižní Francii nebo severozápadní pobřeží Pacifiku ve Spojených státech a Kanadě. Vynikajícím příkladem jsou i civilizace na severozápadním pobřeží Tichého oceánu, kde bylo tolik lososů, že se domorodci mohli živit divokými potravinami a zároveň žít usedlým životem. Už zde se pravděpodobně vyvinuly složité hierarchie závislé na otrocké práci.

Podobný „luxus“ poskytovaly i složité společnosti podél bohatých říčních systémů nebo na pobřeží.

Důležitý byl kromě zemědělství i kolektivní lov, při němž lovci spolupracovali při chytání antilop praturů, ovcí, losů a karibu. Většinou se však jednalo o sezonní fenomén, který měl co dělat s migrací zvířat. Ač spolu jednotlivé tlupy zřejmě spolupracovaly, po většinu roku žily v rozptýlených skupinách.

Vznik moderních lidí datujeme do doby před 300 000 lety, ale nemáme téměř žádné důkazy o usedlém způsobu života nebo institucionalizované nerovnosti starších než 30 000 až 40 000 let. Jak tedy žili lidé po většinu historie našeho druhu? V paleolitu byla velikost lidské populace poměrně nízká a klima neumožňovalo dlouhodobý usedlý život. Lidé proto museli i kočovat. Pravděpodobně zde byla celá řada rozmanitých lidských společností.

Na dokument o novém chápání lidských dějin a kořenů nerovnosti se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Zdroje:

phys.org

en.wikipedia.org

www.ancientpages.com

Tagy civilizace doba ledová Francie Kanada lovec Tichý oceán Turecko USA Wikipedie zemědělství