7Sumerové osídlili oblast mezi řekami Eufrat a Tigris mezi Bagdádem a Perským zálivem kolem roku 4000 př. n. l. Lákala je úrodná půda a příznivé klima. Už na počátku se země skládala z několika desítek relativně malých, navzájem nezávislých městských států, které ovládaly ve svém okolí několik vesnic či menší města.

Jejich obyvatelé byli pravděpodobně první, již přešli od kočovného pastevectví k usedlému zemědělství. Podle písemných záznamů, už na počátku 3. tisíciletí byli Sumerové zdatnými rolníky, zahradníky a sadaři. K práci využívali také domácí zvířata a zemědělské nástroje. Zatímco Egypťané stále pracovali s kamennými či měděnými pomůckami, oni slévali bronz.

Sumerská civilizace

Během několika staletí Sumerové vynalezli kolo, hrnčířský kruh, začali vyrábět sklo nebo lepidlo. Pokrok se učinil i v organizaci společnosti. Ta byla rozdělená na kněze, vládce, řemeslníky, obchodníky, dělníky, vojáky, úředníky a rolníky. Osady byly zakládány pomocí městského plánování a pyšnily se kanalizací i dlážděnými ulicemi. Rozvoj obchodu dospěl k vývoji vah a matematice.

Zdroj: Youtube

Sumerové žili v klidu, míru a prosperitě. To však vedlo k vyšším nárokům na půdu. Hospodáři proto vymýšleli, jak zvýšit produkci plodin. Vytvořili tak propracovaný systém zavlažování - kanály, průtoky, rezervoáry a hráze. V průběhu staletí totiž bahno přenášené Tigridem a Eufratem vybudovalo koryta potoků a okolní zemědělské pozemky se vyskytly pod úrovní řek.

Umělé zavlažování přineslo nečekanou komplikaci. Tam, kde se voda nevsákla do půdy, vytvořila kaluže. Ty se pod horkým mezopotámským sluncem začaly odpařovat a zanechaly za sebou vrstvu soli. Místy také došlo k podmáčení. Tím se hladina podzemní vody zvedla a opět se nahromadila na povrchu. Už raní rolníci se tak setkali s negativním procesem zvaný sanilizace.

Sumerové - ekologická katastrofa

Jediným řešením tohoto problému, kdy se v půdě hromadí ve vodě rozpustné soli, které vysušují kořeny rostlin, bylo ponechat pole několik sezón ladem. Tím mohla podzemní voda klesnout a deště sůl naředit. Sumerští vládci ale byli opačného názoru. Rolníkům nařídili, aby v zavlažování pokračovali a poškozenou zeminu opět osadili.

Zdroj: Youtube

Brzy výnosy zemědělských plodin začaly klesat. Do sumerské civilizace se vkradl hladomor a nemoci. Mezi městskými státy vypukly nepokoje a války o zbývající úrodnou půdu. Kolaps vyspělé kultury byl dokončen roku 2370 př. n. l., kdy Akkadská říše ze severu Sumer dobyla.

Zdroj:

www.crf-usa.org, www.vtm.zive.cz, www.scienceworld.cz