Zdroj: Profimedia.cz
Vědci vyfotili u obří černé díry záhadný jev a propukli v nadšení. Nic takového nikdy neviděli
Většina galaxií má ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto objekty jsou známé tím, že pohlcují hmotu, zároveň ji ale také vypouštějí. Jakým způsobem tento proces probíhá je dlouho záhadou. Odhalit ji může nový a průlomový snímek z centra hvězdokupy Messier 87.
Výtrysky hmoty již byly astronomy několikrát pozorované. „Víme, že vycházejí z okolí černých děr. K jejich studiu je však nutné, abychom je zachytili ve vzájemné interakci,” říká Ru-Sen Lu z Astronomické observatoře v Šanghaji v Číně. To se konečně podařilo.
Obrázek, pořízený pomocí dalekohledů Global Millimetre VLBI Array (GMVA), Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), jehož je ESO partnerem, a Greenland Telescope (GLT) poprvé ukazuje jak stín černé díry, tak silný výtrysk vypouštěný pravděpodobně z horizontu událostí.
Výtrysk černé díry
Nový snímek zachycuje černou díru, která se nachází v centru galaxie Messier 87 v souhvězdí Panny. Je 6,5 miliardkrát hmotnější než Slunce a odhaduje se, že denně pohltí plyn o hmotnosti asi 90 Zemí. Nemusíme se jí ale bát. Od naší Sluneční soustavy je vzdálená 55 milionů světelných let.
Zdroj: Autor: Event Horizon Telescope, uploader cropped and converted TIF to JPG – https://www.eso.org/public/images/eso1907a/ (image link) The highest-quality image (7416x4320 pixels, TIF, 16-bit, 180 Mb), ESO Article, ESO TIF, CC BY 4.0, https://commons.wikime
M 87 byla poprvé zachycena v roce 2017. Stala se tak první černou dírou, jež kdy byla vyfotografovaná. K průlomovému snímku ale vedla trnitá cesta. Problémem bylo, že vědci neměli žádný přístroj, který by hmotný objekt odhalil. Rozhodli se proto propojit osm radioteleskopů na několika kontinentech, z nichž vytvořili jeden virtuální.
Výsledný obrázek odhalil zlatý prstenec hmoty a stín černé díry. „Temná oblast vzniká působením gravitace a pohlcením světla za horizontem událostí,” vysvětluje člen týmu Event Horizon Telescope Heino Falcke.
Vědecký průlom
Nová fotografie se ale od té z roku 2017 liší. Ukazuje danou oblast v delších vlnových délkách světla. Velikost prstence černé díry je zde proto o 50 % větší. „Je to vůbec poprvé, co jsme schopni určit, kde se prstenec nachází,” říká Keiichi Asada z Academia Sinica na Tchajwanu. „Abychom ale pochopili jeho fyzikální původ a důvod, proč je větší a silnější, museli jsme pomocí počítačových modelů otestovat několik scénářů.” Výsledky naznačují, že objekt pohlcuje hmotu rychleji, než se dříve předpokládalo.
I přesto, že jde o vědecký průlom, stále není jasné, odkud výtrysky pocházejí. Odborníci se domnívají, že buď z oblasti blízko horizontu událostí nebo z ergoregionu, což je zóna, kde samotný časoprostor rotuje s objektem.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.astro.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz
