Každá Venuše je jiná, proto se také tyto sošky staly objektem zájmu nejen archeologů a historiků, ale i sběratelů. Sošky jsou vyráběny z nejrůznějších materiálů – z kamene, keramiky, mamutoviny, kostí nebo paroží. Pravá Venuše nalezená v Dolních Věstonicích je 11,5 cm vysoká, 4,4 cm široká a 2,8 cm „tlustá“.
Nejen kypré, ale i velice vyzáblé tvary
Význam sošky má též mnoho výkladů: může být symbolem plodnosti, obecným symbolem bohyně Matky či sexuálním symbolem.
Sošky Venuše mají různé znaky – někdy jsou „oplácanější“ a ženy mají výrazná ňadra i břicho, jež může být ztvárněním těhotenství, výrazná hýždě a pohlavní trojúhelník. Všechny tyto symboly naopak jaksi potlačují ostatní znaky ženského těla, a včetně hlavy a obličeje.
Důvodem může být i víra v to, že zobrazení, jakkoli reálné nebo stylizované, krade duši. Zejména zobrazení obličeje je v paleolitickém umění vzácné, jelikož bylo tabu.
Ne všechny Venuše jsou ale oblé a kulaté. Existují i vyloženě štíhlé, tyčinkové figurky, u nichž je stylizace ještě patrnější.
Stálá výzva pro badatele
O účelu figurek mohou antropologové jen spekulovat. Může jít o důsledek chladu v době ledové. Mohla tak být také vyobrazena bohyně Matka.
Podle některých odborníků je samotná věstonická Venuše dosud nejstarší a nejdokonalejší lidskou soškou z paleolitu, starší doby kamenné, a po výtvarné stránce jednou z nejvyspělejších pravěkých figurálních plastik vůbec.
Jak se ale mění názory lidí, mění se i obecné názory vědců – každá generace chce sošku podrobit vlastnímu bádání. To je i jeden z důvodů, proč kousky věstonické Venuše, jež byla nalezena po částech, nebyly nikdy slepeny.
Muži jsou krásou ženského těla fascinováni od nepaměti: Přitažlivost ženských ňader a klína je pro všechny generace mužů nejen odrazem sexuální zvědavosti, ale důkazem síly života, motivace k plození a hodnot mateřství.
26tisíc let historie v jedné sošce
Soška stará šestadvacet tisíc let, pravá Věstonická Venuše, byla vytvořena z jemné spraše promísené vodou. Stáří nebylo určeno podle fragmentů sošky samotné, ale bylo odhadnuto na základě určení stáří předmětů ležících v jejím nejbližším okolí. Rozlomená plastika ležela v mohutném ohništi v horní části klasické stanice lovců mamutů. Dokumentuje tak existenci keramiky v paleolitu a je druhým nálezem paleolitické lidské plastiky ve střední Evropě.
Soška je vystavována jen při velmi vzácných příležitostech, naposledy v roce 2013 v Londýně u příležitosti výstavy Ice Age art – arrival of the modern mind (Umění doby ledové: Zrození moderní mysli) v Britském muzeu.
Zdroje:
http://www.mzm.cz/vestonicka-venuse/
https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/vestonicka-venuse-/
https://www.tydeniky.cz/cz/menu/74/zajimavosti/clanek-15027-vestonicka-venuse-slavi-narozeniny/