Hypotézu antropického principu poprvé předložil v roce 1957 Robert Dicke. O patnáct let později ji rozpracoval australský fyzik Brandon Carter. Ten tvrdil, že existují minimálně dvě verze tohoto předpokladu. Slabá a silná.
Slabá konstatuje, že „to, co pozorujeme, je omezeno požadavkem naší existence jako pozorovatelů." Silný antropický princip říká, že „Vesmír musí mít přesné vlastnosti, aby se v něm mohl v určitou dobu rozvinout život.“
Antropický princip
Dříve se předpokládalo, že přírodní zákony nemohou s existencí života nijak souviset. Nedávné vědecké objevy však dokázaly, že přítomnost živých tvorů je závislá na principech fyziky, astronomie a kosmologie.
„Pokud by byla jaderná síla Slunce jen o pár procent slabší, proton by se nemohl spojit s neutronem a vytvořit deuteron. Tudíž by neexistovala žádná solární energie a hvězda by byla pouze chladnou koulí inertního plynu," píše profesor Nathan Azier ve svém článku Antropický princip. „Naopak, pokud by energie byla silnější, Slunce by explodovalo. To opět vylučuje možnost života na Zemi."
Podobné je to také s vodou. Vědci dnes vědí, že krátce po svém vzniku měly Země, Venuše i Mars velké množství povrchové vody. Postupem času ale životadárná kapalina zůstala jen na naší planetě. Jak je to možné? Podle odborníků je to náhoda. „Země je od Slunce tak daleko, že se oceány neodpařují, jako se to stalo na Venuši. Zároveň je tak blízko, že nezamrznou, což se stalo na Marsu," vysvětluje Nathan Azier.
Vznik vesmíru, Bůh a věda
Podobných náhod je kolem nás tisíce. Problémem antropického principu však je, že naše pozorování nebudou nikdy objektivní. „Je pochopitelné, že když bytosti žijící na planetě, která podporuje život, zkoumají svět kolem sebe, zjistí, že prostředí okolo nich splňuje podmínky, jež potřebují ke své existenci," píší Stephen Hawking & Leonard Mlodinow ve své knize The Grand Design. „Samotné naše bytí ukládá pravidla, odkud a v jakém čase je pro nás možné pozorovat vesmír."
S tímto názorem souhlasí i Steven Weinberg, teoretický fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku. „Pro lidi je téměř neodolatelné věřit, že život není jen víceméně fraškovitým výsledkem řetězu náhod, táhnoucí se od prvních tří minut Velkého třesku." Proto se podle něj objevují i názory, že svět kolem nás byl stvořen vyšší entitou. „Dokazují to určité jemné detaily," říká částicový fyzik a kněz anglikánské církve John Polkinghorne.
Zdroj:
www.thoughtco.com, www.messagetoeagle.com, www.en.wikipedia.org
