Nová vědecká teorie šokuje: Život na Zemi odstartoval obřím jaderným reaktorem

Tereza Malá | 9. 10. 2022

Pokud si jaderné reaktory spojujete s 20. stoletím, pak jste možná na omylu. Ačkoliv je radiace mnohými považována za zabijáka, ionizované prostředí je místo spadající do kategorie podmínek nezbytných pro vznik života. Jakýsi jaderný reaktor totiž podle vědců možná odstartoval život na Zemi už před miliardami let. Tedy žádná evoluce, Velký třesk, trilobiti anebo „a bylo světlo…“? I když nevíme, jak život na Zemi vznikl, víme, jak mohou vznikat aminokyseliny coby jeden ze základních kamenů biologie. Potřebujeme jen teplo a některé chemické látky. Kam míříme?

Aminokyseliny jsou jedním ze základních stavebních kamenů života, s čímž mnohé vědecké teorie počítají. Nyní se však objevila nová studie Geoscience Frontiers od japonských vědců, která tuto populární hypotézu zpochybňuje a vše staví vzhůru nohama. Podle studie odstartoval život na Zemi přírodní jaderný reaktor.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Země ušla dlouhou cestu, když se ochlazovala

Podle vědců existovaly na Zemi jaderné reaktory dávno před tím, než se na ní objevili první lidé. Jeden z těchto reaktorů může být přímo zodpovědný za naši existenci. Navíc ani dnes přesně nevíme, jak život vznikl, máme jen určitá vodítka.

Myšlenka jaderného reaktoru je navíc jednou z nejpravděpodobnějších myšlenek, které se dosud objevily. Pomocí ní by mohl být vysvětlen zřejmě i mimozemský život jinde ve Sluneční soustavě.

Víme, že Země vznikla před 4,5 miliardami let. Začala se ochlazovat, ale i přesto byla stále velmi horká. Oceány se formovaly až daleko později a voda většinou zůstávala v podobě přehřáté plynné páry. V době tzv. hadeovského eonu zemský povrch bičovaly asteroidy a komety a Země měla mnohem více uranu 235 než dnes. A právě uran je hlavním aktérem nové japonské teorie.

Za všechno může uran

Právě rozpadem uranu se uvolňuje záření a teplo, které má obrovský vliv na cizí světy a měsíce. Přibližně polovina tepla na Zemi pochází z radioaktivního rozpadu, který se podílí na vzniku vulkanismu a pohybu tektonických desek. O vlivu tepla víme například i ze Saturnových měsíců nebo Pluta, kde jsou jasně patrné kryovulkanické rysy.

A právě během hadeovského eonu zde bylo uranu U-235 tolik, že se Země doslova vařila. Záření vyzařované izotopy uhlíku, draslíku a dusíku bylo ve skutečnosti ideálním typem pro podporu chemických řetězových reakcí. A na jejich konci vznikly aminokyseliny, RNA a DNA.

Stvořil vesmír Bůh? Vědci nasimulovali Velký třesk a našli odpověď
Magazín

Stvořil vesmír Bůh? Vědci nasimulovali Velký třesk a našli odpověď

Japonský výzkum odhalil matematický model

Japonští vědci přišli s matematickým modelem, který se zabýval nejlepšími dostupnými důkazy. Podle nich tento zdroj tepla poháněl gejzíry bohaté na organickou chemii a fungoval jako jakýsi jaderný reaktor. Výhodou gejzíru poháněného jadernou energií je to, že teplota vodního sloupce nikdy nedosáhne bodu varu.

Organické sloučeniny s dlouhým řetězcem se v mnoha případech rozkládají ve vodě, která tuto teplotu výrazně překračuje. A právě zde, v těchto hydrotermálních průduších pak může snáze vznikat život. To dokládají například dřívější tzv. Millerovy-Ureyovy experimenty z roku 1952, při nichž dvojice vědců přišla na to, jak se spontánně objevily aminokyseliny.

Více infromací naleznete zde:

Zdroj: Youtube

Jak by jaderný reaktor fungoval?

Zjednodušeně tedy japonská studie tvrdí, že energie těchto "blesků" je totožná s energií navrhovaného jaderného reaktoru s U-235, který poskytuje zdroj tepla, který pomalu hoří.

Vlastnosti přírodního jaderného reaktoru.
Přírodní jaderný reaktor nepřetržitě dodával energii a živiny pro život.
Jaderné palivo 235U s kratším poločasem rozpadu bylo v minulosti bohatší.
Záření z přírodního jaderného reaktoru produkovalo biologicky důležité sloučeniny.
Přírodní jaderné reaktory byly na Hadeově Zemi velmi rozšířené.

Model jaderného gejzíru překonává obtíže, na které narážely dříve navržené modely. Jaderný gejzír dodává ionizující záření o vysoké hustotě, které podporuje chemické řetězové reakce. Dodává i systém pro udržení cirkulace materiálu a energie, který zahrnuje cyklické podmínky prostředí (teplo/chlad, sucho/vlhko atd.), které umožňují produkci složitých organických sloučenin. Zajišťuje teplotu nižší než 100 °C, aby nedocházelo k rozpadu makromolekulárních organických sloučenin. Poskytuje lokálně redukční prostředí v závislosti na typech hornin odkrytých podél stěny gejzíru a zároveň zajišťuje i „nádobu“ pro zadržování a hromadění těkavých chemických látek. Těchto pět faktorů představuje nezbytné podmínky, které musí místo zrodu života splňovat. Pouze jaderný gejzír může splňovat všech pět.

Záření, které většinou po válečných zkušenostech považujeme za jistou smrt, může být tedy naopak nositelem života. Možná právě záření celý život odstartovalo. Pokud se scénář povede dokázat, mohl by pak pomoci objasnit existenci života i na jiných místech ve Sluneční soustavě a ve vesmíru.

Zdroje:

www.iflscience.com

www.sciencedirect.com

Tagy aminokyselina jaderný reaktor Pluto Saturn Sluneční soustava teplo Země