Vůně třešňových květů je za normálních okolností příjemná a neškodná. Výzkumníci ji však pozorovaným myším spojili s traumatickým zážitkem - kdykoli se hlodavci ke květům přiblížili, dostali mírný elektrický šok. To je přirozeně naučilo mít z třešňové vůně hrůzu a květům se vyhýbat obloukem. Šlo o učebnicový příklad získané zkušenosti.
Co bylo nicméně více než překvapivé, vůně třešňových květů děsila i další generace pokusných myší, ačkoli potomci žádné elektrické šoky nedostávali a špatnou zkušenost osobně neprožili. A protože myši na rozdíl od lidí neumějí mluvit, nemohly svá mláďata před třešňovou vůní ani nijak varovat.
Pokus na myších dokázal, že se traumata v rodinách dědí.
Vzpomínky vryté do genomu
Ze studie vyplývá, že traumatické prožitky živočichů se mohou zapsat do DNA ve spermatu a vajíčkách. Vzorec se tím přenese i na potomky, u kterých provede odpovídající změny v mozku a nervovém systému. Mláďata se tak už narodí s averzí vůči podnětům, které jejich předkům způsobily trauma.
"Výsledky výzkumu mají ohromný význam pro studium fobií, úzkostí a stresových poruch," uvedl profesor Marcus Pembrey z Londýnské univerzity. "Navíc jde o přesvědčivý důkaz, že se z generace na generaci může dědit určitá forma vzpomínek."
Blíže o experimentu pojednává anglické video:
Stíny rodinných tragédií
Takzvaný transgenerační přenos přitom není v psychologii novým pojmem. Už Sigmund Freud vysvětloval iracionální tísně klientů prožitky a zkušenostmi archaických předků, přičemž zacházel až k "prvotním tlupám", tedy ke kořenům lidské společnosti. Myšlenku dále rozvinul Carl Gustav Jung, který rovnou hovořil o kolektivním nevědomí, kam se ukládá veškerý psychický vývoj našich předků.
Současní psychologové hledají zdroje traumatických poruch spíše v bližší minulosti konkrétních rodin; například německý terapeut Bert Hellinger pracoval s pojmem "svědomí rodiny", týkající se zamlčovaných tragických událostí, které se zapisují do nevědomí dalších generací a mohou stát za rozvojem vážných nemocí, depresí či sebevražd. Předmětem širokého výzkumu jsou pak i traumata přenášená na potomky osob, jež přežily holocaust. Podle vědců se tyto negativní pocity dají odbourat tím, že si pacient uvědomí jejich příčinu a naučí se s nimi vědomě pracovat. Za několik generací trauma z rodinného genomu postupně opět vymizí.
Zdroje: https://www.bbc.com/, https://www.weforum.org/, https://cs.wikipedia.org/
