Vzpoura konkubín: Pokus o atentát na sadistického císaře skončil strašně

Jarouš M Komořanský | 15. 1. 2022

V celé čínské historii – a vlastně ani v historii obecně - nejsou atentáty nebo pokusy o atentát na císaře nebo jiného vojevůdce něčím neobvyklým. Pravdou je, že atentát na císaře Ťia-ťinga je však jedním z nejneobvyklejších. O jeho vraždu se pokusily konkubíny, které se chtěly zbavit šíleného a sadistického císaře.

Celá vzpoura konkubín dostala později jméno Renyinské spiknutí. Název spiknutí je odvozen od roku renyin, což je 39. rok v sexagenním cyklu používaném v Číně a dalších východoasijských civilizacích. Císař Ťia-ťing byl sadistický násilník, který byl v 16. století vládcem čínské dynastie Ming. Na trůn nastoupil v roce 1521 ještě pod jménem Ču Chou-cung po svém bratranci, císaři Žegdovi, jako 12. císař dynastie Ming. Až coby císař pak přijal přijal panovnické jméno Ťia-ťing, což znamenalo "obdivuhodný klid". Toto jméno ale bylo naprostým oxymorónem, protože to, co císař rozhodně neuměl své zemi dopřát, byl právě klid.

Od klidných počátků k děsivému konci

Pravdou je, že na počátku vlády prý císař Ťia-ťing působil jako vážný a ctižádostivý vládce. Měl mnohé ambice, ale protože se mu je nedařilo plnit, dostával se do mnoha sporů a konfliktů. Jednou z příkladných historek je ta, kdy se postavil proti celému dvoru, protože chtěl svým rodičům, kteří vůbec na čínském trůně nebyli, umožnit účastnit se rituálů a dát jim tituly, které jsou přípustné pouze pro císařský rod. Tento čin sice demonstruje jeho silnou vůli a také jeho podporu ctnosti synovské zbožnosti, ale zároveň ukazuje i jeho pravou tvář – neuvěřitelnou touhu po moci, egoismus a soutěživost.

Císařské pocty jeho necísařské rodině

Koncem roku 1521 nakonec dvůr raději ustoupil jeho požadavkům. Ale zasáhla vyšší moc – hned v únoru následujícího roku totiž vypukl obrovský požár, který císaře donutil celý proces pozastavit. Jeho rodina si tak musela na císařský status počkat až do roku 1524. Tehdy již nebylo zbytí, ale dvůr odmítal císařovo rozhodnutí akceptovat a byly zde četné protesty a nepokoje. Císař Ťia-ťing nechal některé z protestujících uvrhnout do vězení, kde jich bylo mnoho ubito k smrti, jiní byli nuceni odejít ze svých funkcí i od dvora. A to byl jen začátek jeho krutovlády.

Renyinské spiknutí

Ťia-ťing se také zabýval taoismem a byl velkým stoupencem alchymie, protože toužil získat legendární elixír nesmrtelnosti. A právě tato touha po věčném životě a snaha získat elixír byly i příčinou Renyinova či Renyinského spiknutí, které se odehrálo v roce 1542 a podílelo se na něm 16 palácových žen. Atentátníkům se jejich mise téměř podařila, ačkoli císař byl na poslední chvíli zachráněn...

Podle některých zdrojů císař při hledání nesmrtelnosti sbíral menstruační krev panen a používal ji k výrobě "červeného olova", které pak konzumoval. Pro výrobu odporného lektvaru bylo drženo v jeho moci mnoho dívek ve věku 13-14 let, které byly krmeny pouze morušovými listy a dešťovou vodou. Císař totiž věřil, že jedině tak bude látka pro elixír čistá.

Život v čínském harému: Kolos plný ženských intrik, zášti a vykastrovaných mužů
Magazín

Život v čínském harému: Kolos plný ženských intrik, zášti a vykastrovaných mužů

Mladé ženy žily v nelidských podmínkách, byly bity a hladověly. Nesměly ani onemocnět, jinak byly ihned vyhozeny, což bylo vlastně vysvobozením. Samozřejmě bylo na denním pořádku i jejich zneužívání, kdy musely pasivně uspokojovaly každý císařův sexuální rozmar. Proto se 16 žen rozhodlo, že se tyrana zbaví. Rozhodly se to učinit v noci, kdy císař pobýval u své oblíbené konkubíny, manželky Duan, nebo paní Cao.

Když konkubína odešla, císař zůstal sám a ženy zaútočily – zatímco jej ženy držely, jedna konkubína se jej snažila uškrtit stuhou z vlasů, což se í ale nedařilo, Nakonec mu tedy uvázaly kolem krku hedvábnou šňůru od záclony, ale bohužel uvázaly špatný druh uzlu a nedokázaly smyčku utáhnout tak, aby dílo dokonaly. Císař tak unikl doslova hrobníkovi z lopaty, či konkubínám z vlasů…

Krutá pomsta krutovládce a smrt v izolaci

Protože se atentát nepodařil, jedna z konkubín zpanikařila a vše ohlásila císařovně Fang, která nechala všechny palácové ženy popravit, včetně jejich rodin a manžela oblíbené konkubíny Duan, ačkoli ta neměla s atentátem nic společného. Zvolila k tomu obzvlášť krutou metodu zvanou "pomalé řezání" či "smrt tisícem řezů".

Na tuto pekelnou metodu smrti se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Ťia-ťing se po pokusu o atentát zcela stáhl z veřejného života a odešel od dvora do ústraní Zakázaného města, kde žil po dvacet let v izolaci. V tu dobu začala země upadat. Císař zemřel v roce 1567 ve věku 59 let, pravděpodobně se otrávil vysokým obsahem rtuti, kterou přimíchával do elixíru nesmrtelnosti. Zahynul tedy vlastně svou vlastní zbraní…

Zdroje:

en.wikipedia.org/wiki/Jiajing_Emperor , www.ancient-origins.net

Tagy atentát Čína dvůr Dynastie Ming pokus o vraždu