Takto bychom popsali obraz s názvem Očekávání rakouského malíře Ferdinanda Georga Waldmüllera. Problémem ale je, že autor ho namaloval v roce 1860. A v té době rozhodně chytré telefony neexistovaly.
To, že na díle z 19. století něco nesedí, upozornil umělecký blogger Peter Russell ihned po návštěvě mnichovského muzea Neue Pinakothek. S objevem se podělil ve své prezentaci na překladatelské konferenci. Stejně jako on, i jeho kolegové hleděli na výjev s otevřenými ústy.
Waldmüller a telefon
Je možné, že Ferdinand Georg Waldmüller, jeden z nejvýznamnějších rakouských malířů období biedermeieru, zachytil cestovatelku v čase? Při bližším prozkoumání je patrné, že dívka má přivřené oči a její skloněný obličej ozařuje kužel světla.
„Ne, dívka si nehraje se svým telefonem,” říká Gerald Weinpolter, generální ředitel umělecké agentury austrian-paintings.at. „Jde z bohoslužby, v ruce drží modlitební knížku a rozjímá. Proto vypadá nepřítomně, jako většina dnešních teenagerů.”
Jas z předmětu v ruce je jen optickým klamem. Malíř zobrazil postavu v nedělních šatech se světlým šátkem kolem krku. Podle stínu jejího těla zároveň pozorný divák pozná, že slunce má za levým ramenem. Proto ji paprsky ozařují levou tvář a část brady.
Technologie a umění
Peter Russell upozorňuje, že obraz je dokonalým příkladem toho, jak si lidé dokáží upravit realitu. „V roce 1860 by každý poznal, že dívka drží v ruce zpěvník nebo modlitební knížku,” říká. „Naše interpretace je ovlivněna technologickým pokrokem. Svým způsobem tak mění kontext celého díla.”
Sledování telefonu je běžnou praxí.
Svým držením těla se totiž mladá žena neliší od mnoha chodců, kteří upřeně sledují svůj mobilní telefon. Náš mozek si pak automaticky spojují výjev s vlastní zkušeností.
Zdroj:
