Rasový čistič W. Gross: Nenávist k postiženým a nečistým ženám byla smrtonosná

10. leden 2020 četba na 2 minuty
Walter Gross

Walter Gross

Foto: profimedia / wikipedia

Lze-li vypíchnout jednoho člověka, který v době před druhou světovou válkou značně ovlivnil smýšlení Němců o jiných rasách a osobách pro režim nepohodlných, je to Walter Gross. Jako vedoucí Kanceláře rasové politiky šířil národem propagandu, nevinně přejmenovanou na „osvícení“. Měla obrovský úspěch.

Snadno ovlivnitelná skupina

Walter Gross měl antisemitské názory ještě předtím, než v roce 1925 vstoupil NSDAP. O tématu Židovské otázky napsal několik knih. Vstup do strany umocnil lékařovu nesnášenlivost, což hrálo Hitlerovi do karet a v roce 1933 ho požádal, aby vytvořil Kancelář rasové politiky, která by měla za úkol vzdělat veřejnost o rasovém problému a podpořit nacistický program o sterilizaci a etnickém zdokonalení.

O propagandě nesmělo na veřejnosti padnout ani slovo. Nehostinný výraz nahradili slůvkem osvícení a pod tímto termínem dlouhodobě šířili nacistické myšlenky. Gross se se svou propagandou zaměřil především na mladé a snadno ovlivnitelné občany.

Německé ženy nabádal k tomu, aby neměly pohlavní styk s Židy, protože by došlo ke znehodnocení jejich čisté krve. Matkám vyprávěl smutné příběhy o tom, že zatímco děti v Bavorsku mrznou a umírají na ulicích, postižení dostávají dvakrát denně teplou stravu.

Zákon o sterilizaci

Sterilizační program, který nakonec prošel jako Zákon o sterilizaci, obhajoval slovy: „Neřízené množení mezi dědičně nezpůsobilými, mentálně zaostalými, imbecily a dědičnými kriminálníky bude mít u těchto osob za následek devítinásobný nárůst porodnosti než u vhodných obyvatel. Musíme zabránit přenosu dědičných nemocí.“

V prvním roce vydal 14 různých brožur o rasovém vzdělání. Později vytvořil magazín nazvaný Neues Volk, díky nenucenému stylu psaní, glosám a ilustracím se stal velice oblíbeným. Nebál se zajít za hranici a s přibývajícím zájmem německého národa pořádal výstavy, v nichž vystavoval fotky árijců, doplněné o fotografii postiženého člověka.

Strach z polapení ho dohnal k sebevraždě

Grossova schopnost „osvítit“ německý lid byla pro úspěšnost nacismu stěžejní, bez jeho přesvědčovacího talentu by pravděpodobně spoustu programů neprošlo tak hladce. Sám si to uvědomil těsně před koncem války, když se 25. dubna 1945 rozhodl spáchat sebevraždu. Ještě než tak učinil, vhodil do plápolajícího ohně důležité dokumenty, které mohly z válečných zločinů usvědčit dalších 3 000 členů organizace rasového vzdělání.

Akční letáky