Raketa s teleskopem odstartovala 25. prosince loňského roku a nyní směřuje na svou cílovou pozici vzdálenou přes 1,5 milionu kilometrů od Země. V libračním centru L2 soustavy Země-Slunce by se měl pohybovat 5-10 let. Mezi hlavní úkoly Webbova teleskopu patří zachycení slabých infračervených paprsků, které k němu dorazí z hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let. To by mělo pomoci lépe porozumět formování hvězdných soustav a zlepšit pátrání po životě mimo naši Sluneční soustavu. Na svou konečnou oběžnou dráhu by měl teleskop dorazit na konci ledna.
Webbův teleskop napnul ve vesmíru sluneční štít.
Webbův teleskop
Vývoj zařízení trvalo několik desítek let. Hlavním důvodem je fakt, že ho nebude možné fyzicky opravit. Proto je i jeho životnost omezená. Vědci jsou však přesvědčeni, že za dobu jeho provozu přijdou pozoruhodné objevy. „Webbův teleskop bude fungovat jako stroj času. Uvidíme doslova zrod prvních hvězd. Velký třesk, který proběhl před 13,8 miliardami let," říká vědecký korespondent BBC Discovery Jonathan Amos. „Lidé mohou očekávat ostré a úžasné obrázky díky velkým detektorům. Uvidíme horké hvězdy, chladné hvězdy, modré objekty, červené objekty a galaxie od současnosti až po miliardy let v minulosti," popsal britský astronom Mark McCaughrean.
Po startu následovalo 258 bodů, které musel Webbův teleskop k úspěšnému fungování překonat. Vzhledem ke své velikosti totiž cestoval složený. Mezi nejkritičtější krok patřilo právě rozkládání jedinečného slunečního štítu. Ten se skládá z pěti vrstev supertenkého plastu zvaného Kapton. Vnější vrstva čelící přímým slunečním paprskům má 0,05 milimetru. Další čtyři mají tloušťku lidského vlasu. Štít má chránit vědecké přístroje před slunečním teplem. Za pomocí osmi motorků, stovek mechanismů a kabelů o celkové délce 400 metrů se rozložily do velikosti tenisového kurtu.
Velký krok pro lidstvo
I přes trénink, který probíhal na Zemi, museli technici řešit několik problémů. Vysoká teplota způsobila, že motorky měly problém štít dokonale rozvinout. Vědci ve středisku tak museli teleskop natočit vůči Slunci tak, aby jim dopřály chlazení.
Dalším důležitým krokem je rozložení zrcadel o dvou velikostech. Větší je pokryté zlatem a má průměr 6,6 metru. Tak obrovské zrcadlo, jehož úkolem je zachytávat i ty nejslabší záblesky ve vesmíru, zatím nebylo nikdy zkonstruováno a posláno na oběžnou dráhu. Technici se tak rozhodli, že každých 18 šestiúhelníkových segmentů, z nichž se primární zrcadlo skládá, nechají také postupně rozvinout podobně, jako se sestavuje skládací stůl.
Podle plánů, které lze sledovat živě na internetu, by měla být zrcadla nachystána v polovině tohoto měsíce. Následně se musí zaostřit na vzdálené galaxie.
Podívejte se na živé vysílání z rozložení slunečního štítu:
Zdroj:
www.blesk.cz, www.webb.nasa.gov/whereIsWebb, www.webb.nasa.gov/mirrors
