Impaktní kráter v oblasti Wilkes Land ve východní Antarktidě byl objevený díky misi NASA a German Aerospace Center v roce 2006 úplnou náhodou. Mezinárodní tým vědců se snažil změřit anomálie v gravitačním poli oběžnice a vypočítat, jak je hmota v její struktuře rozložená.
Když překryli gravitační snímek vzdušnými radarovými obrázky Země pod ledem, pořízené satelity GRACE, objevili tzv. mascona, dokonale vycentrovaného uvnitř kruhového hřebene, tak velkého, že by pojal celou Českou republiku a kus Slovenska. Mascon, planetární ekvivalent boule na hlavě, vzniká v místech, kde se velké předměty dotknou zemské kůry. Po dopadu se hustší vrstva pláště odrazí nahoru a vytvoří pahorek.
Wilkes Land kráter
Výpočty naznačují, že kráter Wilkes Land může být starý asi 250 milionů let. Vznikl tedy v době masivního permsko-triasového vymírání, kdy zmizel téměř veškerý život na Zemi.
Pravděpodobně ho způsobilo těleso, které bylo široké necelých padesát kilometrů. Bylo tedy až pětkrát větší než meteor Chicxulub, jenž je považovaný za hlavního viníka zmizení dinosaurů před 65 miliony lety.
„Střet s naší planetou tak musel způsobit katastrofu nepředstavitelných rozměrů,” říká Ralph von Frese, profesor geologických věd na Ohio State University. „Náraz vyvrhl do vzduchu obrovské množství prachu. Nastala tak doba temna, kdy z nebe padaly kyselé deště. Toto peklo přežilo jen několik pravěkých měkkýšů.”
Proměna planety
Odborníci se domnívají, že dopad meteoritu vytvořil tektonickou trhlinu, která posunula Austrálii na sever. Způsobil tak počátek rozpadu superkontinentu Gondwana.
K definitivnímu potvrzení katastrofické události je však nutné získat vzorky hornin přímo z kráteru. Náklady na provrtání ledu jsou však neúnosné. Badatelé tedy plánují posbírat vymleté skály podél pobřeží, kam je donesly ledové proudy.
