W. Pilecki: Přežil dva roky v Osvětimi. Komunisté mu připravili horší peklo

Witold Pilecki (kolorovaná fotografie - T.Bór Komorowski)

Witold Pilecki (kolorovaná fotografie - T.Bór Komorowski)

Foto: Wikimedia Commons, Neznámý autor, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php

Nacistické pracovní tábory byly pro polské odbojáře velkou neznámou. Otázky vyvolával zvláště ten největší z nich, budovaný na okraji Osvětimi. Zrodil se nápad vyslat tam zvěda, který by situaci zmapoval a zorganizoval mezi vězni odboj. Volba padla na zkušeného vojáka Witolda Pileckého.  

Pilecki mohl misi odmítnout, ale neučinil tak. V září roku 1940 se zúčastnil protinacistického pochodu ve Varšavě a při té příležitosti se nechal zatknout gestapem. Po dvou dnech vazby byl odeslán tam, kam se chtěl dostat: do osvětimského tábora.

Brutalita dozorců dalece překonala jeho očekávání. Hned po výstupu z vlaku náhodně vybrali z jeho skupiny deset mužů a na místě je zastřelili. Dalšího se zeptali na jeho povolání. Když řekl, že je lékař, ubili ho k smrti. Každý, kdo byl vzdělaný nebo měl židovský původ, byl zbit holemi. Ostatní museli odevzdat všechno, co u sebe měli, vyfasovali pruhované hadry a číslo a následně se odebrali na nástup.
(Zdroj: www.washingtonpost.com/history/2020/01/26/pilecki-auschwitz-polish-resistance, leden 2020)

Witold Pilecki byl v Osvětimi svědkem mnoha hrůz, ovšem ty nejhorší měly teprve přijít. V průběhu dalšího roku nacisté dostavěli přidružený tábor Březinka, kde byli původně internováni sovětští váleční zajatci. Kdo z nich nezemřel hlady nebo vyčerpáním z těžké práce, obvykle skončil na popravišti. Vyprázdněný nový tábor se nato proměnil v továrnu na smrt a začal sloužit k likvidaci Židů, Romů, homosexuálů a všech dalších nacisty nenáviděných skupin. Zprovoznily se plynové komory.

O tom všem Witold Pilecki pravidelně podával zprávy svému velení ve Varšavě. V osvětimském táboře se mu podařilo vytvořit síť odbojářů, která čítala okolo 800 členů. Informace do Varšavy posílal různými cestami, mimo jiné po propuštěných vězních. Zpráva o nelidském zacházení s vězni a systematickém vyvražďování Židů se dostala až k Winstonu Churchillovi.

Pileckého žádost, aby spojenci zasáhli a vybombardovali železnici vedoucí k branám osvětimského pekla, však zůstala nevyslyšena. Polská Zemská armáda si na takovou vojenskou akci sama netroufla. Pilecki nehodlal čekat, až ho nacisté odhalí a zastřelí, a z Osvětimi uprchl. Celkově tam strávil dva a půl roku.

Witold Pilecki u soudu, březen 1948Zdroj: Wikimedia Commons, Neznámý autor, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php

V létě roku 1944 se účastnil Varšavského povstání, které vypuklo ze samé radosti, že se k hlavnímu městu blížili Sověti. Stalin ale neměl zájem na tom, aby si Poláci Varšavu vybojovali pro sebe, do vedení Polska plánoval dosadit vlastní patolízaly. Čím více udatných partyzánů padlo, tím menší měl v Polsku konkurenci. Sovětská armáda se zastavila a nechala Němce povstání tvrdě potlačit.
(Zdroj: www.history.co.uk/article/witold-pilecki-the-man-who-volunteered-for-auschwitz)

Maria zvěstem o Osvětimi nevěřila

M. Stromberger: Dobrovolně odešla do Osvětimi, udělala největší chybu života

Witold Pilecki se dostal do zajetí a přirozeně si vytvořil silnou averzi vůči Stalinovi. Po osvobození Američany se připojil k polským jednotkám v Itálii, vedeným generálem Andersem. Ještě jednou se pokusil o hrdinskou akci - vrátit se domů a referovat Západu o vzestupu komunismu v Polsku. Situaci opět podcenil, a tentokrát už fatálně. V roce 1948 byl v rodné zemi odsouzen za špionáž k trestu smrti a popraven střelou do týla. O jeho příběhu se v Polsku nesmělo mluvit až do pádu režimu v roce 1989.
(Zdroj: en.wikipedia.org/wiki/Witold_Pilecki)

Akční letáky