V hlubinách deštného pralesa v Ucayali v Peru je klidné jezero. Láká k odpočinku a osvěžení. Před stovkami let k němu dorazil rybář, který doufal, že zde najde dobrý úlovek. Z místa byl nadšený. Ve vodě se hemžily ryby, jež by nakrmily celý kmen. Vzrušeně vesloval a hledal místo, kde by rozhodil síť. Najednou se před ním něco pohnulo.

Když rybář vzhlédl, uprostřed jezera uviděl obrovskou hlavu, jež byla velká jako jeho tělo. Upřeně na něj zírala a kolébala se sem a tam. Vyděšený muž rychle skočil do vody a plaval ke břehu. Doufal, že se schová v pralese. Když se ale ohlédl, viděl, jak se za tím tiše plazí velký had. Byla to Yacumama, vodní matka. Monstrum, které nenechá na živu nikoho, kdo ruší jeho vody. Rybář věděl, že nemůže uniknout. Začal se tedy modlit a prosil o svou záchranu. Náhle se otevřela nebesa a na zem dopadly čtyři tapíři. To Yacumamu rozptýlilo na tak dlouho, že ji muž zmizel z dohledu. I přesto, že vyvázl ve zdraví, had byl vyrušen. Nyní ho lze spatřit v jakékoli řece nebo zátoce Amazonie.

Yacumama Amazonie

Tak zní legenda pocházející ještě z předhispánských dob. Vypravovali si ji členové amazonských kmenů. Hadi měli a mají silné místo ve zdejším tradičním i moderním umění a kultuře. V současné době je v amazonském deštném pralese nespočet míst, kde se měla Yacumama objevit.

První skutečné svědectví zaznamenal Percival Harrison Fawcett. Britský koloniální důstojník, archeolog, kartograf a výzkumník, který je považován za „amazonského Davida Livingstonea". Dle jeho zápisků v roce 1907 zabil na své expedici v Bolívii devatenáct metrů dlouhého hada. Peruánský voják Juan Carlos Palominoměl zase během vojenské výpravě zlikvidovat dvanácti metrového predátora. Jeho příběh však potvrzen nikdy nebyl.

Během let se vědci zkoumající život plazů a obojživelníků snažili bájného tvora najít. Hustá síť vodních cest a neprostupný prales však práci ztěžuje. Žádný obří had, který byl potenciálně spatřen, nebyl nikdy chycen a změřen. Odborníci tedy předpokládají, že ti, jež živočicha viděli, jeho rozměry nadhodnocovali. Ty je obecně těžké odhadnout. Zvlášť, pokud se had plazí nebo je stočený. Svědci se tak mohli dívat na průměrně dlouhou anakondu, dosahující délky až sedmi metrů.

Existence obřího tvora

Vědeckou hypotézu podporuje evoluce. V průběhu času se savci a plazi v důsledku měnícího se složení atmosféry a teplot zmenšovali. Předpokládá se navíc, že v dnešní době by se prehistorický gigant neuživil. Nemá na to dostatek prostoru ani kořisti. Další otázkou je, jak by se Yacumama, jediná svého druhu, rozmnožovala a udržela si svou velikost.

Zdroj: Youtube

Avšak archeologické vykopávky potvrzují, že na Zemi kdysi obří had existoval. Jeho pozůstatky byly nalezeny na počátku 21. století. Měřil nejméně 15 metrů a vážil asi 1130 kg. Tvor byl pojmenován Titanoboa a je dodnes považován za největší hadí druh, který obýval Zemi, a za předchůdce moderních anakond a hroznýšů.

Zdroj:

www.livinginperu.com, www.ancient-origins.net, www.salem-news.com