Yehe Narin otec nebyl nikdo. Jen jeden z tisíce bezejmenných a anonymních úředníků, kteří v té době osídlili Peking. Byla nejstarší dcerou a cítila se opomíjená a nemilovaná. „Od té doby, co jsem byla mladá dívka, jsem měla velmi těžký život. Nebyla jsem s rodiči šťastná, protože jsem nebyla oblíbená. Moje sestry měly vše, co chtěly, zatímco já jsem byla do značné míry zcela ignorována.“ (Zdroj: scandalouswoman.blogspot.com) Byla však cílevědomá a sama se naučila číst a psát. Možná proto se cítila výjimečná, jelikož mnoho žen bylo v její době negramotných. V šestnácti letech byla odvedena do zakázaného města, kde probíhal „konkurz" na konkubíny do císařova harému. Byla jednou z 28 dívek, které byly vybrány.
V šestnácti letech byla Cch’-si odvedena do zakázaného města, kde probíhal „konkurz' na konkubíny do císařova harému. Byla jednou z 28 vybraných dívek.
Roky strávila mladá dívka v naději, že si jí císař všimne. Využívala všechny možnosti harému. Četla a tiše pozorovala, kdo má v císařském paláci skutečnou moc. Byli to eunuchové, se kterými se později začala přátelit. Její osud se změnil, když jí slyšel císař zpívat. Požádal ji o osobní setkání a naprosto ho uchvátila. Díky tomu se dostala do pořadníku žen sdílejících s císařem lože.
Brzy mu porodila syna a Yehe Narin získala titul „choti čtvrté pozice". Po synových prvních narozeninách byla povýšena na šlechtickou choť, čímž se postavila hned za císařovnu. Dostala titul Tzu Hsi (Cch’-si, Cixi), což znamená „laskavě a ctnostně“. Toto pojmenování však bylo daleko od reality.
V roce 1861 císař umíral. Jelikož v Číně neexistovala tradice prvorozených, odešla Cch’-si k císařově smrtelné posteli a požadovala, aby uznal jejího syna jako dědice. Panovník souhlasil a z Cch’-si se stala regentka. Začalo její kruté vládnutí, které bylo doprovázeno občanskou válkou, v níž zemřelo dvacet miliónů lidí.
Cch'-si vládla krutou rukou. Za občanské války za jejího působení zemřelo dvacet miliónů lidí.
Obměnila guvernéry provincií a rychle se zbavila těch, kteří se stavěli proti ní. Zvedla daně a prodávala vlivné pozice. Stala se tak bohatou. Měla zvláštní choutky. Jedla zlatými hůlkami a pila z nefritového šálku. Na tvář si nanášela ohromné množství bílého make-upu a nosila šaty zdobené drahokamy.
Jak stárla, stávala se tyrankou. Služebnictvo bila i za drobné chyby. Když jí bylo šedesát let, donutila každého dvořana, aby ji za 25 % svého platu koupil dárek k narozeninám.
Mezitím se její devatenáctiletý syn a dědic trůnu upíjel k smrti a nakonec zemřel na neštovice a prý i na pohlavní onemocnění.
Cch’-si nenechala nic náhodě. Nového císaře zvolila Velká rada lehce. Stal se jím teprve tříletý Cch’-sin synovec Guangxu, takže ona sama se stala podruhé regentkou. Začala vládnout železnou pěstí v sametové rukavičce. Pletichařila, obklopovala se jen těmi, kteří ji přizvukovali. Nakonec vypukla Čínsko-japonská válka.
Ke konci 19. století stále více sílily prozápadní myšlenky a potřeba politických a ekonomických změn. To se samozřejmě Cch’-si nelíbilo a podařilo se jí tzv. Sto dní reforem přerušit.
Konec vlády regentky je spojen také s pojmem Boxerského povstání. To mělo za cíl vyhnat ze země všechny cizince a Číňany, kteří konvertovali ke křesťanství. Dne 19. května 1900 vydala Cch’-si prohlášení, že všichni cizinci musejí do 24 hodin opustit Peking. Cizinecká velvyslanectví však požádala své země o pomoc, což mělo za následek mobilizaci nekolikatisícové armády, která v polovině srpna 1900 přišla do města a začala ho drancovat.
Cch’-si z města utekla a o osm let později zemřela ve věku 74 let. V roce 1911 byla definitivně sesazena vládnoucí dynastie a byla vyhlášena Čínská republika. (Zdroj: theses.cz)
