Takto zblízka jste Slunce ještě neviděli. Podívejte se na úchvatné záběry Solar

Sluneční skvrna

Sluneční skvrna

Foto: Profimedia.cz

Erupce, zářivé prstence a žhavá mračna. Vše v úžasné kvalitě. To jsou snímky Solaru Orbiter, který se dokázal přiblížit ke Slunci na 48 milionů kilometrů a pořídit detailní fotografie povrchu hvězdy. Za jeho úspěch mohou i čeští odborníci.

Kosmická sonda zamířila do vesmíru 10. února roku 2020. Skoro dvou tunovému přístroji trvalo dva roky, než k hvězdě dorazil. Letos v březnu se mise podařila. Evropská vesmírná agentura (ESA) společně s americkou vesmírnou agenturou NASA získala nejdetailnější snímky Slunce, jaké kdy lidské oko spatřilo.

Solar Orbiter se k hvězdě bude přibližovat každého půl roku až na vzdálenost asi 42 milionů km. Bude tedy blíže než planeta Merkur. Měnit bude také svůj sklon, čímž bude moci pozorovat oblast kolem obou pólů. Ty z naší planety nevidíme, ale podle vědců jsou důležitým klíčem k pochopení sluneční aktivity. „Než sonda skončí svou misi, budeme vědět, jaké síly jsou zodpovědné za proměnlivé chování Slunce a o jeho vlivu na Zemi víc než kdy dřív," říká vědecký ředitel ESA Günther Hasinger.

Záběry Solar Orbiter

Důležité však je, aby sonda během sedmi let výzkumu přežila intenzivní vysoký žár o teplotě kolem 500 °C a působení vysoce nabitých částic slunečního větru. Proto ji chrání 30 cm tlustý titanový štít. Kamery pořizují fotografie skrze otvory v tepelném krytu.

Modrá polární záře je neobvyklá

Kosmonaut zachytil nádherný atmosférický jev. Sledujte, jak Země září modře

Mezi vědecké cíle Solaru patří objasnit, co způsobuje sluneční vítr, jak vzniká koronální magnetické pole, jak sluneční jevy řídí heliosférickou variabilitu, jak erupce produkují energetické částice nebo jak pracuje hvězdné dynamo. Splnit tyto úkoly pomůže sondě deset přístrojů. Na výrobě čtyř z nich se podíleli vědci z Astronomického ústavu AV ČR, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Univerzity Karlovy a odborníci z vybraných firem.

Jupiter by mohl být hvězdou, schází mu jen potřebná hmotnost.

Jupiter měl být původně hvězdou jako Slunce, míní vědci. Objasnili velkou záhadu

V Čechách tak byl vyvinut a zkonstruován spektrometr-teleskop zobrazující zdroje rentgenového záření. Dvě hlavní zrcadla pro pozorování celé spodní vrstvy sluneční atmosféry, známé jako koróna ve viditelném světle i v UV části spektra, přístroj pro měření elektromagnetického pole, plazmových a rádiových vln ve slunečním větru a analyzátor slunečního větru, jež bude měřit hustotu, rychlost a teplotu protonů, jader helia a elektronů.

Spojování teček

Kombinací dat ze všech přístrojů bude vědecký tým schopen vytvořit detailní obrázek sluneční aktivity od povrchu hvězdy minimálně až k Solar Orbiteru. Tyto znalosti by měly pomoci s předvídáním podmínek kosmického počasí na Zemi v reálném čase. Jednou se dokonce podobná predikce již uskutečnila.

Zdroj: Youtube

Před tím, než se sonda přiblížila co nejtěsněji ke Slunci, zaznamenala několik výronů koronální hmoty, jež mířily k Zemi. Jelikož byla v přímém kontaktu s naší planetou a její signály se pohybovaly rychlostí světla, data k analýze dorazila odborníkům během několik minut.

Zdroj:

www.vesmirprolidstvo.cz, www.avcr.cz, www.earthsky.org