S myšlenkou jediného bodu, z něhož začalo pozorované rozpínaní vesmíru, přišel v roce 1931 belgický kněz a astronom Georges Lemaître. O téměř dvacet let později britský astronom Fred Hoyle vyřkl termín „velký třesk". Tento model používá k pochopení celé problematiky obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku. Problémem ale je, že jejich kombinace vede ke zhroucení celého kosmu.

Proto vědci přišli s tzv. ekpyrotickým modelem. Ten navrhuje, že vesmír nemá začátek ani konec. Místo třesku proběhl „velký odraz", okamžik, kdy se kosmos smršťoval do konečného bodu, pak „skočil" a expandoval.

Začátek vesmíru

Podle základního modelu velkého třesku náš vesmír vznikl z bodu, singularity, plného energie. Tato oblast tvořila velmi horké a husté prostředí se silnou gravitací. Jakmile se začalo univerzum rozpínat, ochlazovalo se a řídlo. Vzniklo elektromagnetické záření, hmota se shlukovala do plynných a prachových mračen, z nichž později vznikly galaktické kupy. Tento model však neřeší některé otázky, na které se teoretičtí fyzici snaží několik let odpovědět.

Zdroj: Youtube

Proč se vesmír vůbec rozpínal? Kde se vzala tak velká síla a proč působila jen po určitou dobu? „Výzvou pro ekpyrotickou kosmologii je vysvětlit, co se dělo mezi fází smršťování a současnou fází expanze standardního velkého třesku," vysvětlují Robert Brandenberger a Ziwei Wang ve své studii, která vyšla v časopise Physical Review D. „Naše hypotéza není v rozporu s aktuálním učením, spíše jde o revizi neúplné teorie, již by skončila epickým selháním kosmu."

Brandenberger a Wang se opírají o hypotézu superstrun, která pracuje s gravitací v milimetrovém měřítku. Podle ní je každý 4rozměrný bod v našem univerzu uzavřen ve vícerozměrné D-bránové stěně, kde interagují silné, slabé, elektromagnetické a gravitační síly. Podle ekpyrotické kosmologie vesmír vznikl ve chvíli, kdy se srazily dvě z těchto bran.

Ekpyrotická kosmologie

„Náš vesmír byl nejprve chladnou bránou. V určité chvíli se od ní oddělila lehčí, s níž se pak srazila. To způsobilo uvolnění velké masy energie," říká Brandenberger. Vesmír tedy podle ekpyrotické kosmologie nezačal svoji existenci v nekonečně horké singularitě, jak to tvrdí teorie velkého třesku, ale vznikl z konečné hustoty a teploty.

Zdroj: Youtube

Velký odraz založený na teorii strun navíc nabízí možnost, že bychom mohli žít v kosmu s dalšími dimenzemi. „Počítáme s tím, že prostor má devět dimenzí. Tři vidíme a šest dalších jsou tak malé, že je nespatříme ani s nejlepším mikroskopem," vysvětluje Brandenberger.

Zdroj:

www.syfy.com, www.space.com, www.fyzweb.cz