Sir Isaac Newton se narodil 4. ledna roku 1643 do rodiny zámožného vlastníka půdy. Vychovávali ho prarodiče, již byli šlechtici, a proto si mohli dovolil poslat svého vnuka do školy. Po absolvování gymnázia nastoupil na Trinity College v Cambridge, kde se poprvé setkal s myšlenkami Galilea, Descarta, Keplera i Euklida. Od srpna 1665 do dubna 1667 byla univerzita kvůli morové epidemii uzavřena. Newton se vrátil do rodného Woolsthorpu, kde rozvinul svou teorii gravitace, vynalezl diferenciální počet a vytvořil vlastní hypotézu podstaty světla a barev.

O dvacet let později sepsal publikaci Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, která položila základy klasické mechaniky. Dodnes je dílo řazeno mezi nejdůležitější knihy v historii vědy. Newton v něm popisuje zákon všeobecné gravitace a tři zákony pohybu. Ty se staly absolutním základem vědeckého pohledu na fyzický vesmír.

Zákon zachování hybnosti

Newton během let zjistil, že působí-li jedno těleso na druhé určitou silou, to na první působí stejnou silou, jen opačným směrem. Tomuto poznatku se říká Zákon akce a reakce. Vědec však šel dál a odpozoroval, že objekty si mohou vzájemnými nárazy předávat tzv. hybnost. Fyzikální veličinu, jež je součinem hmotnosti a rychlosti.

Zdroj: Youtube

Tu například využíváme, když hrajeme kulečník. Jakmile šťouchneme do koule, rozpohybujeme jí. Ta, ve chvíli, kdy se dotkne jiné koule, ji předá svou hybnost. Součet hybností v izolované soustavě, tedy v prostředí, kde nepůsobí žádné vnější síly nebo se tyto síly navzájem ruší, se tak nemění.

Vědci z Georgia Institute of Technology v USA ale tvrdí, že pokud by se tělesa nacházela v zakřiveném prostoru, mohly by se pohybovat samy od sebe. Nepotřebovaly by k tomu žádný vnější impuls. Svou studii zveřejnili v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zachování hybnosti neplatí

Fyzici zkonstruovali robota složeného z řady motorů. Ty jezdily po dráze ve tvaru oblouku, která byla připojena k rotující hřídeli, podepřené vzduchovými ložisky a pouzdrem. Tak se minimalizovalo tření.

video
Je nám líto, ale vložené video již není dostupné.

„Zjistili jsme, že motoroví roboti se začali pohybovat díky gravitaci. Tření na ně působilo jen nepatrně. Síly se však zkombinovaly s efektem zakřivení. Výsledkem byla podivná dynamika s vlastnostmi, jež by se samy o sobě nemohly vyvolat," vysvětluje vedoucí výzkumu Zeb Rocklin. „Předpokládáme, že naše práce bude užitečná v široké škále oborů. Od satelitní komunikace po dopravu."

Zdroj:

www.news.sky.com, www.edu.ceskatelevize.cz, www.cs.wikipedia.org, www.pnas.org