Vědci se zpočátku domnívali, že žár vznikl vlivem sopečné činnosti. Jenomže pak se začaly objevovat další a další valy s obdobnou strukturou. Jen ve Skotsku jich archeologové odhalili 70 a další stovka byla nalezena na různých místech západní a střední Evropy.
Moderní karbonový výzkum ukázal, že skotské pevnosti vznikly okolo roku 500 př. n. l., kdy oblast obývali Piktové. Tento národ je sám o sobě obestřen tajemstvím; někteří vědci soudí, že byli spřízněni s Kelty, podle jiných šlo o původní obyvatele Británie. Nevíme ani, jak sami sebe nazývali - název "Piktové" je převzat od Římanů, kteří ho odvodili od latinského výrazu "picti" (pomalovaní). (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Piktové)
Archeologové nicméně až donedávna nepředpokládali, že by obyvatelé Skotska v 1. století př. n. l. byli schopni záměrně zpevnit několikametrovou kamennou zeď žárem dosahujícím 1100°C. Přesně takové teploty je totiž zapotřebí k tomu, aby se horniny začaly tavit a sklovatět.
V roce 1937 vědci V. Gordon Childe a Wallace Thorneycroft provedli experiment, kterým chtěli zjistit, jak spečené zdivo záhadných pevností vzniklo. Vytvořili model kamenné zdi, která měřila 3,6 m na délku a téměř 2 m na výšku. Protože v dávných valech našli i zuhelnatělé pozůstatky dřeva, jednotlivé kameny "prošpikovali" dřevěnými trámy. Ty potom zapálili a zjistili, že vzniklá teplota je opravdu schopna kameny roztavit. Zeď se jim ale zbortila. Na základě tohoto pokusu výzkumníci došli k závěru, že Piktové pevnosti zapalovali za účelem jejich zničení. Mohlo se tak stát i během bojů s nepřítelem.
Zesklovatělý kámen v Sainte-Suzanne
Nová studie pod vedením mnichovského vulkanologa Fabiana Wadswortha ale došla k jinému, a mnohem překvapivějšímu závěru. "Vsadil bych se, že autoři experimentu ze 30. let nebyli ani zdaleka tak dobrými inženýry jako lidé v době železné," prohlásil s úsměvem Wadsworth. Ten si při zkoumání "skleněných" pevností povšiml, že skuliny mezi velkými kameny vyplňuje drobný stavební materiál, zřejmě drcený pískovec. Odhodlal se tedy k vlastnímu experimentu.
Ukázalo se, že zatímco velké kameny vlivem žáru praskají a jejich poréznost výrazně stoupá, kamenná drť mezi nimi naopak vytvoří spečenou sklovitou hmotu a celou stavbu neuvěřitelně zpevní. Naše malta umíchaná z cementu, písku a vápna je proti tomu dětská kašička.
(Zdroj: www.nationalgeographic.com, News, 2016)
Šlo o technologii, kterou Piktové vymysleli sami, aby si vystavěli nedobytné hradby? Mnoho odborníků o tom dodnes pochybuje. Možná proto, že by dávní obyvatelé Skotska touto technologií zastínili i moderní stavební průmysl. Jasné odpovědi se zřejmě hned tak nedočkáme.
