Vládl Hornímu a Dolnímu Egyptu už od svých devíti let. Od narození trpěl mnoha zdravotními problémy. Důvodem vzniku těchto komplikací byl zřejmě incestní poměr krále Achnatona a jeho vlastní sestry, z kterého Tutanchamon vzešel. Po svém otci zdědil rozštěp horního patra a levou nohu měl o několik centimetrů kratší než tu pravou. Vždy tak bylo možné ho bezpečně poznat podle jeho rozviklané chůze a dřevěné hůlky, kterou musel používat. Kromě toho trpěl také Köhlerovým kostním syndromem. Všechny tyto zdravotní komplikace mohly podlomit vládcovo zdraví. Co však skutečně zapříčinilo smrt Tutanchamona je předmětem mnoha teorií. Podle posledních výzkumů je však jedna pravděpodobnější než ty ostatní.

Hrob panovníka objevil v roce 1922, tedy 3245 let po Tutanchamonově smrti, britský egyptolog Howard Carter. Ještě před nalezením hrobky se spekulovalo, že příčinou smrti mohl být atentát nebo infekce. Přestože byl panovníkům hrob jako jeden z mála nevykradený, jeho tělo bylo nalezeno bez srdce a s rozdrcenými žebry a pánví. Toto zjištění vědce překvapilo a zapříčinilo opakované přezkoumávání Tutanchamonových pozůstatků.

Podle nejnovějších výzkumů stojí za smrtí vládce zřejmě srážka s kočárem. Pravděpodobně spadl při vysoké rychlosti z bojového vozu a následně se přes něj převalil koňský vůz, který mu rozdrtil nejen kosti, ale také srdce. To bylo posmrtně vyjmuto. Zdravotní komplikace Tutanchamonovi pravděpodobně dopomohly k tomu, že následkům nehody podlehl velmi rychle.

Zkoumání těla přineslo mnoho dalších otázek, především v souvislosti s objevenými popáleninami. Antropolog Robert Connolly podrobně prozkoumal nalezený kus tkáně. Ukázalo se, že Tutanchamonovo tělo vzplálo až po uložení do hrobu. Mumifikace nebyla provedena správně, a tak balzamovací oleje, kterými bylo tělo pomazáno, začaly chemicky reagovat s kyslíkem a lněnými obinadly. Tělo prošlo během požáru teplotou až 200 stupňů Celsia. Díky stísněnému prostoru, v kterém byl panovník uložen, však oheň rychle uhasl.

Mumifikace byla sama o sobě velmi zajímavým rituálem. Nejprve se tělo mrtvého omylo palmovým vínem a vodou. Následně byl hrudník mrtvého rozříznut a všechny jeho orgány byly vyjmuty. Tedy kromě srdce, které bylo považováno za centrum inteligence a citu. Poté vzali balzamovači háček a vytáhli nosem z hlavy mozek. Tělo bylo následně potřeno natronem, palmovým olejem a ponecháno až 70 dní v suchu. Po uplynutí této doby byl zemřelý obalen od hlavy až k patám látkou. Do posledních vrstev se vtírala pryskyřice. Faraoni se poté pohřbívali v sarkofázích. Tutanchamon byl umístěn ve třech rakvích, z nichž jedna byla zhotovena z 1 140 kg zlata. I přes jeho nízký věk tak byl pohřben jako velevážený a mocný faraon.