Vědci objevili v souhvězdí Lva záhadnou hvězdu. Podle zákonů fyziky by vůbec neměla existovat

Lenka Bělská | 16. 1. 2023

Byla to detektivní práce. Hvězdu SDSS J102915+172927 v souhvězdí Lva vědci již několik let znali. Dokonce provedli i pár měření. Ta však nedávala smysl. Poprosili tedy generálního ředitele Evropské jižní observatoře, aby jí mohli věnovat více času. Jejich snažení se rozhodně vyplatilo.

Základní vlastnosti hvězdy odborníci odhalili pomocí přístroje s názvem Very Large Telescope. Ten se skládá ze čtyř samostatných dalekohledů, každý s primárním zrcadlem o průměru 8,2 m. Dokáží detekovat objekty zhruba čtyři miliardy krát slabší než lidské oko. Zároveň pracují i na infračervených vlnových délkách, díky nimž umí zjistit složení vesmírných těles.

Tento úchvatný snímek zachytila armáda USA nad Pacifikem. Uhodnete, jaký jev na něm probíhá?
Magazín

Tento úchvatný snímek zachytila armáda USA nad Pacifikem. Uhodnete, jaký jev na něm probíhá?

Právě struktura hvězdy SDSS J102915+172927 zajímala vědce nejvíc. První pozorování totiž naznačila, že se zcela vymyká normálu. Odborníci objevili, že se skládá téměř výhradně z vodíku a hélia a obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků, které astronomové označují jako „kovy”. Díky tomu by podle dosavadních poznatků o vzniku hvězd neměla vůbec existovat.

Záhadná hvězda v souhvězdí Lva

„Z obecně uznávané teorie vývoje sluncí vyplývá, že pokud má hvězda malou hmotnost a extrémně nízký obsah kovů, zárodečný oblak, z něhož se formuje, by se nikdy nemohl zkondenzovat,” říká Elisabetta Caffau z Zentrum für Astronomie der Universität Heidelberg v Německu. „Předpokládá se totiž, že atomy těžších prvků, jako je uhlík a kyslík, zajišťují při smršťování mezihvězdného oblaku chlazení a brání tak jeho rozpadu v důsledku tlaku tepelného záření. „To znamená, že musíme nutně aktualizovat některé z modelů.“

Astronomové se proto poté, co získali od ředitele observatoře více pozorovacího času, rozhodli, že použijí také spektografy X-shooter a UVES, které umí rozložit světlo kosmických objektů na základní složky a umožnit tak detailní studium jejich chemického složení. Ukázalo se, že hvězda má až 20 000krát méně „kovů” než naše Slunce.

NASA zachytila na Marsu tajemnou strukturu. Má stejný tvar jako hrobky stavěné na Zemi
Magazín

NASA zachytila na Marsu tajemnou strukturu. Má stejný tvar jako hrobky stavěné na Zemi

To znamená jediné. Musí být velmi stará. „Možná je jednou z nejstarších dosud nalezených hvězd,“ říká astronom a člen mezinárodního týmu Lorenzo Monaco. Kosmologové se domnívají, že nejlehčí prvky, jako je vodík, helium a malé množství lithia, vznikly krátce po velkém třesku. Těžší chemické částice byly pak tvořeny samotnými hvězdami. Exploze supernov pak hmotu rozptýlily do okolí, z nichž se začaly tvořit další hvězdy. Mladší slunce proto mají vyšší obsah „kovů” než staré.

Hvězda SDSS J102915+172927

Vědce ale překvapilo, že ve hvězdě SDSS J102915+172927 je také zanedbatelné množství lithia. Je ho přinejmenším 50krát méně, než má prvotní materiál vzniklý při velkém třesku. „Jak objekt přišel o tento prvek, je pro nás záhadou,” říká Elisabetta Caffau.

Zdroj: Youtube

Astrofyzici zároveň předpokládají, že vzácná hvězda není jedinou svého druhu. „Podařilo se nám odhalit další kandidáty na lehká slunce, která plánujeme pozorovat a odhalit jejich tajemství.”

Zdroj:

www.eso.org, www.en.wikipedia.org, www.sciencedaily.com

Tagy Elisabetta Caffau Evropská jižní observatoř fyzika hvězda kovy Německo Sloan Digital Sky Survey Slunce souhvězdí Very Large Telescope