Od malička byl zvyklý vládnout a poroučet. Narodil se v roce 1545 do váženého rodu jako pravnuk anglického krále Jindřicha VII. i skotského krále Jakuba II. Aby moc zůstala v rodině, v 19 letech se oženil se svou o čtyři roky starší sestřenicí Marií Stuartovnou, která byla nejen vdovou po francouzském králi Františkovi II., ale také dcerou a nástupkyní skotského krále Jakuba V. Jindřich byl oficiálně pouze král-manžel bez skutečné moci, ale tato role mu vůbec nevyhovovala.

Záchvaty žárlivosti

Brzy si začal přivlastňovat pravomoci, na něž neměl nárok, takže se ocitl v nemilosti šlechty. Jeho neurvalé a vznětlivé povahy měla záhy dost i sama Marie. Jindřich byl velmi žárlivý, neustále ji nechával sledovat a v jednom záchvatu vzteku nechal popravit jejího sekretáře Davida Rizzia. Situace se zlepšila v roce 1566, kdy se dvojici narodil syn Jakub, ale šlo pouze o pověstný klid před bouří.

Počátkem února následujícího roku přijel královský pár do proboštství nedaleko Edinburghu, kde se měl Jindřich v klidu léčit ze své nemoci. Podle některých údajů šlo o neštovice, jiné zdroje tvrdí, že jej trápil syfilis.

Po deseti dnech dům srovnala se zemí mohutná exploze. V zahradě byl později objeven mrtvý Jindřich i jeho sluha. Na jejich tělech se přitom nenašly žádné známky výbuchu. Podle všeho byli oba muži uškrceni. Pozadí události je dodnes obestřeno tajemstvím. Co způsobilo výbuch? Měl zamaskovat dvojnásobnou vraždu? Kdo vztáhl ruku na manžela královny?

Únos a svatba

Hlavním podezřelým se stal skotský šlechtic James Hepburn. Byl dokonce zatčen a souzen, přesto vyvázl bez trestu. Velký otazník se vznáší také nad úlohou skotské královny. Marie se v době výbuchu bavila na plese, a krátce po popuštění Hepburna na svobodu s ním odjela do Dunbaru. Podle jiných pramenů ji šlechtic unesl, ale vzhledem k tomu, že se za něj pouhé tři měsíce po manželově smrti vdala, pravděpodobnější je první možnost.

Historikové se dnes domnívají, že Jindřicha a jeho sluhu skutečně uškrtil Hepburn a výbuchem se snažil vše zamaskovat. Není ale jasné, zda o chystané vraždě věděla i Marie, nebo její milenec jednal na vlastní pěst.

Otázky zřejmě zůstanou už navždy bez odpovědi. Novodobé ohledání místa činu nepřichází v úvahu, protože nenávratně zmizelo. Pozemek proboštství získala skotská univerzita, která na místě zničeného domu postavila v 18. století budovu kolejí, které tam stojí dodnes.

Jisté naopak je, že James s Marií si svého štěstí dlouho neužili. Pouhé dva měsíce. Po jejich sňatku se začali bouřit nejen skotští šlechtici, ale také vojáci i panovníci v okolních zemích. Marie zůstala bez spojenců a vlivní lordi ji uvěznili na zámku Loch Leven. Donutili ji odstoupit ve prospěch jejího teprve ročního syna, za něhož jako regent vládl jeho strýc.

Marii se posléze podařilo ze zajetí utéct do Anglie, kde hledala spásu u své příbuzné, královny Alžběty I. Panovnice ale dobře věděla, že jde o velmi nebezpečnou osobu a rozkázala ji držet v internaci. Marie žila v zajetí až do roku 1587, kdy se ukázalo, že plánuje Alžbětinu vraždu, takže byla bez milosti popravena.

Neslavně skončil také James Hepburn. Muž s dobrodružnou povahou a cejchem neusvědčeného vraha to měl po zadržení své ženy těžké. Uprchl do Norska, ale ani tam se mu nevedlo lépe. Znovu se dostal do křížku se zákonem a tentokrát už skutečně skončil ve vězení. V dánském hradě Dragsholm živořil až do své smrti v roce 1578.