Pablo Escobar se narodil v kolumbijském městě Rionegro jako třetí ze sedmi dětí místního farmáře. Rodina se brzy přestěhovala do blízkého Medellínu a snažila se dětem zajistit vzdělání. Pablo ale na učení moc nebyl. Brzy totiž zjistil, že peníze se dají vydělat i bez diplomů. Už v mladém věku kradl na hřbitovech náhrobní kameny, čistil z nich nápisy a prodával je jako nové. Později se přidal k místním pašeráckým gangům a jeho novou živností se staly únosy a vydírání. Když mu bylo 26 let, uložil si do banky první tři miliony dolarů.

Escobar peníze nerozhýřil, rozuměl pojmu investice. A tak začal svůj vlastní byznys. Jeho hlavním artiklem se stal kokain, po kterém v 70. letech rostla poptávka v celé Jižní i Severní Americe. Za našetřené peníze nakoupil letadla, jimiž dodávky snadno přepravoval do jiných států.

V květnu roku 1976 byl Escobar se svými muži zadržen při pokusu propašovat do Medellinu 18 kg kokainu z Ekvádoru. Snažil se podplatit soudce, ale neuspěl. Soudní řízení se táhlo dlouhé měsíce, až se Escobar rozhodl k radikálnímu kroku, a dva ze zatýkajících policistů nechal zavraždit. Najednou už proti němu nestáli žádní svědkové a kauza byla smetena ze stolu.

Tak se drogový magnát naučil dávat státním úředníkům na vybranou: buď přijmou jeho štědrý úplatek, nebo je někdo zastřelí. Brzy to pochopila celá Kolumbie, a tak Escobarově honbě za mamonem už nestálo nic v cestě.

Nerušeně vybudoval obrovskou distribuční síť a v čase zlaté éry přepravoval jen do Spojených Států 70 až 80 tun kokainu za měsíc. Peněz vydělával tolik, že ho magazín Forbes označil za jednoho z nejbohatších mužů planety. V Kolumbii přitom platil za národního hrdinu, protože za své miliony stavěl domy pro chudé, budoval dětská hřiště a vylepšil i místní infrastrukturu.

Na druhé straně ale za sebou nechával i spoustu mrtvol. Escobarově kokainové vládě se připisuje asi 3-4 tisíce obětí, z nichž mnohé byly zabity jen tak ze sportu - Escobar totiž svým mužům rozdával tučné odměny za každého zastřeleného policistu.

Po vraždě prezidentského kandidáta Luise Carlose Galána už vládě došla trpělivost. Úřady požádaly Escobara, aby se jim vydal výměnou za snížený trest a lepší podmínky věznění. Drogový baron nabídku přijal a postavil si vlastní vězení, kde měl k dispozici mimo jiné bar, jacuzzi, okrasný vodopád a fotbalové hřiště. Protože si však z tohoto luxusního zařízení udělal i novou kancelář pro své obchody, vláda se rozhodla přemístit ho do lépe hlídaného objektu. A tam se Escobarovi nechtělo, tak utekl.

Po šestnácti měsících ho policie dopadla ve čtvrti Los Olivos v Medellínu. Svět následně oblétla fotografie několika členů komanda vítězoslavně pózujících nad jeho mrtvým tělem. Smrt kokainového barona způsobila kulka, která mu prolétla uchem do hlavy, nikdy se však nezjistilo, kdo ji vypálil. Escobarovi bratři Roberto a Fernando vyjádřili přesvědčení, že se Pablo zastřelil sám vlastní zbraní. "Nikdo ho nezabil, spáchal sebevraždu. Po celé ty dlouhé roky, co po něm šli, Pablo každý den opakoval, že až ho jednoho dne zaženou do kouta, prožene si kulku uchem," uvedli bratři v oficiálním prohlášení. Zda to tak opravdu bylo, se však už nikdy nepodaří ověřit.