Lidé se spářili s neznámými, záhadnými druhy. Jejich "duchy" si neseme v genech

Lebka neandertálce v porovnání s lebkou Homo sapiens

Lebka neandertálce v porovnání s lebkou Homo sapiens

Foto: Profimedia.CZ

Nejprve tu byl člověk zručný, z něho se vyvinul člověk vzpřímený, aby se z něj nakonec stal člověk moudrý. Tento klasický výklad evolučního řetězce dnes už vědci považují za značně zjednodušený a překonaný. Díky analýze DNA získávají lepší představu o tom, jak to s vývojem člověka vlastně bylo. A nestačí se divit.

Původní teorie o vzniku lidstva počítala s jednou vývojovou linií, jejíž příslušníci se před 8–4 miliony lety vydělili z opičích druhů a postupně získávali nové schopnosti, až rozum zcela převládl nad pudy. Hominidé, jejichž ostatky do této linie anatomicky a časově nezapadaly, byli automaticky označeni za "slepé větve" vývoje. Genetický výzkum nicméně tuto tezi silně nabořil. Prokázalo se, že v různých epochách na naší planetě žily vedle sebe různé druhy, které neměly zábrany se mezi sebou mísit. Moderní člověk je tak výsledkem spletence rozličných hominidů, po nichž nezbylo nic jiného než matná stopa v DNA.

Vědci zjistili, jak vymřeli obyvatelé Velikonočního ostrova

Vědci ví, jak vymřeli lidé z Velikonočního ostrova. Za tragédií stála maličkost

Neandertálci a denisované

Dlouho se například předpokládalo, že neandertálci byli naši předkové. Podle nejnovějších výzkumů se ale paralelně vyvíjeli vedle lidí, a dokonce se s nimi křížili. Vědci odhadují, že v eurasijské populaci dodnes přežívá asi 20 procent neandertálského genomu, přičemž u jednotlivců podíl těchto genů tvoří zhruba 2 procenta genetické výbavy.

V roce 2010 byla po analýze kostí nalezených v Altaji odhalena zcela nová skupina příbuzných člověka. Takzvaní denisované žili v období před 170 až 50 tisíci lety a jejich geny se zachovaly zejména v populacích dnešních Melanésanů, Austrálců a filipínských Negritů. Jde o další důkaz, že se jednotlivé větve nevyvíjely odděleně, ale byly vzájemně propojeny.

Více informací o denisovanech nabízí následující zajímavý dokument:

Zdroj: Youtube

Duchové, o kterých vůbec nic nevíme

U neandertálců a denisovanů ale výzkum zdaleka nekončí. Čím více vědci geny dnešního člověka studují, tím častěji v nich narážejí na známky neznámých předků, o kterých jsme dosud nevěděli. Nemáme o nich žádné fyzické záznamy – žádné kosti ani nástroje. Netušíme, kdy žili a proč vymřeli. Zůstaly nám po nich jen záhadné geny, kterým vědci přezdívají "duchové".

Josh Akey z univerzity v Seattlu si při analýze genomu několika středoafrických kmenů povšiml zvláštních úseků DNA, které se zdají být pozůstatkem odlišných druhů hominidů. Protože tyto sekvence nenajdeme u Evropanů ani Asiatů, muselo jít o druh, který se s Homo Sapiens zkřížil až po jeho migraci do Evropy, k níž došlo před 60 tisíci lety. Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že neznámí hominidé obývali africký kontinent ještě zcela nedávno. "Dokonce se zdá, že nešlo jen o jednu skupinu. Mohlo jich být více," říká Josh Akey. 

Rekonstrukce podoby dívky, jejíž matka byla neandertálka a otec denisovanRekonstrukce podoby dívky, jejíž matka byla neandertálka a otec denisovanZdroj: Profimedia.CZ

Aby to bylo ještě zamotanější, své "duchy" měli v genetické výbavě také denisované. Genetici při studiu jejich vývoje narazili na neznámou větev, o které nemáme žádné informace.

"Vypadá to, že pravěký svět nebyl žádným pustým místem. Když se dnes kolem sebe rozhlédneme, jsme tady jediní hominidé. Představujeme si, že to tak muselo být vždycky. Ve skutečnosti jsme tu ale ještě nedávno měli spoustu jiných příbuzných," uzavírá Akey.

Jsou Moravané odlišným národem?

Jsou Češi a Moravané dva rozdílné národy? Vědci našli odpověď díky DNA

Zdroje: www.newscientist.comwww.express.co.ukwww.science.org