Zdroj: Profimedia.cz
9000 starý dokonalý obří labyrint mate vědce. Možná přepíše učebnice historie
Solovecké souostroví v Oněžském zálivu Bílého moře, ležící 165 km jižně od polárního kruhu, bylo využíváno k různým účelům. Obývali ho mniši a poté politicky nepohodlní vězni. Za svůj domov ho považovali také neolitičtí pravěcí lidé. Ti za sebou zanechali více než 1000 archeologických památek.
Mezi nejvýznamnější z nich patří 35 labyrintů ve tvaru spirál datovaných do let zhruba 8000–5000 př. n. l. Čtrnáct nejzachovalejších se nachází na něco přes kilometr čtvereční dlouhém ostrově s názvem Velký Zaječí. K čemu sloužily?
Neolit
Mezi první vědecko-technický převrat, který je považován za počátek civilizace, patří tzv. neolitická revoluce. Ta probíhala přibližně někdy mezi 10. a 8. tisíciletím př. n. l. Z lovců a sběračů se postupně stávali zemědělci a chovatelé.
S usedlejším způsobem života, a zároveň s větší závislostí na půdě, přichází také nová náboženství. „Neolit je dobou animismu, animatismu, démonismu a prototeismu. Úrodnost byla spojována s plodností. Vznikla tak úcta k ženě a následně k Matce Zemi," říká archeolog Vladimír Podborský. Lidé neolitu zároveň věřili v rozvrstvený kosmos, což ukazuje řada památek včetně menhirů, tyčících se vertikálně a spirál, kroutících se horizontálně.
Zaječí ostrov labyrint
Spirála patří mezi nejstarší symboly duchovního světa. Představuje cestu, změnu života, nekonečno, zrození a vývoj. Je úzce spjatá s přírodou. Tento tvar tvoří mladé lístky, květy, nebo ulita šneka.
Podle amerického historika Carla Schustera a jeho kolegy Edmunda Carpentera měly labyrinty na Zaječím ostrově polapit zlé duchy, navést tanečníky při šamanských obřadech nebo ukázat cestu duším zemřelých.
S významem symbolu spirály pracuje také ruský archeolog Vladimír Abramov, který si myslí, že stavby měly pomoci rozšířit vědomí. „Vstoupíte-li dovnitř labyrintu, po několik zatáčkách nevíte, jak dlouho jdete. Soustředíte se jen na své nohy a pohyb v kruhu. Je to výjimečný zážitek," říká.
Praktický účel
Archeoložka Nina Gurina uvažuje pragmatičtěji. Tvrdí, že spirály sloužily k obživě, konkrétně k rybolovu. Jakmile přišel příliv, ryby do útvaru vpluly úzkým vchodem. Na konci však narazily na kamennou zeď. Neolitičtí rybáři následně úlovek posbírali. I přesto, že tato teorie v praxi opravdu funguje, nevysvětluje, proč se labyrinty nachází také ve vnitrozemí.
Etnograf Nikolaj Vinogradov, který většinu staveb velmi podrobně popsal, došel k závěru, že se liší jak tvarem, tak orientací. Mohly tedy sloužit různým účelům. Do dnešní doby tak zůstávají nevyřešenou záhadou.
Zdroj:
www.cesty.in, www.dk.upce.cz, www.epochalnisvet.cz, www.blog.naturnet.sk
