četba na 3 minuty
Mezi nejvýznamnější z nich patří 35 labyrintů ve tvaru spirál datovaných do let zhruba 8000–5000 př. n. l. Čtrnáct nejzachovalejších se nachází na něco přes kilometr čtvereční dlouhém ostrově s názvem Velký Zaječí. K čemu sloužily?
Neolit
Mezi první vědecko-technický převrat, který je považován za počátek civilizace, patří tzv. neolitická revoluce. Ta probíhala přibližně někdy mezi 10. a 8. tisíciletím př. n. l. Z lovců a sběračů se postupně stávali zemědělci a chovatelé.
Záhada Aljašského trojúhelníku:. Za posledních 30 let se tu ztratilo 16 000 lidí
četba na 5 minut
S usedlejším způsobem života, a zároveň s větší závislostí na půdě, přichází také nová náboženství. „Neolit je dobou animismu, animatismu, démonismu a prototeismu. Úrodnost byla spojována s plodností. Vznikla tak úcta k ženě a následně k Matce Zemi," říká archeolog Vladimír Podborský. Lidé neolitu zároveň věřili v rozvrstvený kosmos, což ukazuje řada památek včetně menhirů, tyčících se vertikálně a spirál, kroutících se horizontálně.
Zaječí ostrov labyrint
Spirála patří mezi nejstarší symboly duchovního světa. Představuje cestu, změnu života, nekonečno, zrození a vývoj. Je úzce spjatá s přírodou. Tento tvar tvoří mladé lístky, květy, nebo ulita šneka.
Podle amerického historika Carla Schustera a jeho kolegy Edmunda Carpentera měly labyrinty na Zaječím ostrově polapit zlé duchy, navést tanečníky při šamanských obřadech nebo ukázat cestu duším zemřelých.
Vědci rozluštili nápis na 4000 let staré desce. Přepsal dějiny matematiky
četba na 3 minuty
S významem symbolu spirály pracuje také ruský archeolog Vladimír Abramov, který si myslí, že stavby měly pomoci rozšířit vědomí. „Vstoupíte-li dovnitř labyrintu, po několik zatáčkách nevíte, jak dlouho jdete. Soustředíte se jen na své nohy a pohyb v kruhu. Je to výjimečný zážitek," říká.
Praktický účel
Archeoložka Nina Gurina uvažuje pragmatičtěji. Tvrdí, že spirály sloužily k obživě, konkrétně k rybolovu. Jakmile přišel příliv, ryby do útvaru vpluly úzkým vchodem. Na konci však narazily na kamennou zeď. Neolitičtí rybáři následně úlovek posbírali. I přesto, že tato teorie v praxi opravdu funguje, nevysvětluje, proč se labyrinty nachází také ve vnitrozemí.
Etnograf Nikolaj Vinogradov, který většinu staveb velmi podrobně popsal, došel k závěru, že se liší jak tvarem, tak orientací. Mohly tedy sloužit různým účelům. Do dnešní doby tak zůstávají nevyřešenou záhadou.
Zdroj:
www.cesty.in, www.dk.upce.cz, www.epochalnisvet.cz, www.blog.naturnet.sk
