Nová genová studie dává vědcům motiv k přehodnocení dosavadních postupů "měření míry mutací jako průměrů v mnoha pozicích genomu". Otevírá také prostor pro studium jiných mutací než mutace lidského hemoglobinu S (HbS), aby se zjistilo, zda je příběh lidské evoluce skutečně náhodný. „Nové“ úvahy o přirozeném výběru jsou ve skutečnosti známy již dlouho, ale nejnovější studie je dokládá pro malarickou mutaci lidského hemoglobinu.
Jaké jsou mýty a pochybnosti o evoluční teroii? Podívejte se na video:
Mutace lidského hemoglobinu
Genová studie vědců z Ghany a izraelské univerzity v Haifě průlomovou studii, která zpochybňuje náhodnost Darwinovy teorie přírodního výběru a která může přinést převrat v evoluční historii člověka. Tvrdí, že byly mutace nesprávně připisovány náhodnosti, což bylo až dosud páteří evoluční teorie. Vědci se domnívají tedy naprostý opak, než tvrdí Darwinova dlouholetá teorie přirozeného výběru. Podle ní jsou všechny genetické mutace náhodné a nahodilé. Princip šlechtění byl dlouho klíčový princip neodarwinismu. Studie však prokázala, že jedna užitečná genetická mutace nebyla vůbec náhodná, právě Hbs, která chrání před malárií. Zajímavé je, že mutace HbS se častěji vyskytovala v populacích, kde je malárie endemická, tedy v Africe.
Karikatura z roku 1871, která následovala po vydání knihy The Descent of Man, byla typickou z mnoha karikatur zobrazujících Darwina s opičím tělem a identifikovala ho v populární kultuře jako hlavního autora evoluční teorie.
Aby to vědci dokázali, izolovali mutaci HbS a tak měli možnost rozlišit mezi náhodnými mutacemi a přirozeným výběrem.
Hlavní autor studie, profesor Livnat tvrdí, že po více než sto let byla hlavní evoluční teorie založena na náhodných mutacích. „Mutace HbS ale nevzniká náhodně, nýbrž přednostně v genu a v populaci, kde má adaptivní význam. Evoluce je ovlivňována vnější informací, kterou je přírodní výběr, a vnitřní informací, která se v průběhu generací hromadí v genomu a ovlivňuje vznik mutací."
Charles Darwin.
Vliv prostředí
Složité a působivé adaptace očí, mozku nebo rukou nelze podle vědců přičítat jen náhodě, stejně jako nelze celý proces přírodního výběru vysvětlit lamarckismem. Ten tvrdí, že všechny prospěšné adaptace pocházejí z přímého tlaku prostředí. Lidem s jednou kopií HbS poskytuje ochranu proti malárii, ale u lidí se dvěma kopiemi způsobuje srpkovitou anémii. Toto je podle vědců důkaz směrové reakce mutace na specifický dlouhodobý tlak prostředí.
Dr. Livnat spolu s vedoucím své laboratoře Dr. Danielem Melamedem aplikovali de novo vznik mutace HbS na její původ. Ukázali, že mutace chránící před malárií skutečně vzniká de novo častěji u subsaharských Afričanů, kteří jsou ji v jejich prostředí vystaveni daleko více než Evropané.
"Mutace se vymykají tradičnímu myšlení. Komplexní informace, která se v genomu hromadí v průběhu generací, ovlivňuje mutace. Míra vzniku mutací může tedy dlouhodobě reagovat na specifické tlaky prostředí. Mutace mohou vznikat nenáhodně, ale ne tak, jak se dříve předpokládalo," uzavřel Livnat.
Jak se tedy bude celá teorie dále vyvíjet, uvidíme. Zdá se ale, že Darwinova teorie nemusí být tou pravou.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Charles_Darwin, www.ancient-origins.net,
