O zbytcích ztracené země, táhnoucí se od východního pobřeží Británie k pobřeží dnešního Nizozemska, Německa a poloostrova Jutsko, si šeptali rybáři již ve starověku. Pravidelně v sítích nacházeli pozůstatky podivných tvorů, nástroje a zbraně. Vědce však začala zajímat až na počátku 20. století.

Doggerská lavice vznikla během poslední doby ledové, přibližně před 115 000 až 11 700 lety. Když ledovce definitivně ustoupily, zanechaly za sebou nížinu, která byla propletená sítí řek, vodními kanály, močály, ale také lesy, které byly s největší pravděpodobností bohaté na divokou zvěř, jako jsou jeleni, losi a divočáci.

Zánik Doggerlandu

Topografie dnešního dna odhalila typický prvek Doggerlandu - ostrůvky nahromaděné soli, které zde zůstaly po ústupu moře. „Tato místa byla ideální pro zakládání sídlišť,” říká archeolog Jim Leary. Další populární oblastí bylo podle vědce jezero, které vzniklo na severu pásu. Dosahovalo délky až 100 km a šířky 30 km. „Na březích si mohli mezolitičtí lovci a sběrači postavit vyvýšené domy, podobné, jako byly objeveny nedaleko v britských lokalitách.”

Jižně od jezera se pak nacházela obrovská vnitrozemská delta, tvořená soutokem několika masivních řek, včetně Rýna, Temže, Sommy a Seiny. V prostoru dnešního Lamanšského průlivu měl přítok osm až dvacet kilometrů. „Okolní mělčiny byly bohaté na různé chutné měkkýše, korýše, lososy, pstruhy a úhoře,” říká Leary.

Předzvěstí konce Doggerské lavice byly podle odborníka záplavy a ústup lesů. Mořská hladina podle něj při oteplování planety nestoupala rovnoměrně, ale skokově. Když došlo k odtržení kontinentálních nebo oceánských ledovců, lidé si však přibývající vody nemuseli ani všimnout. Izotopové výzkumy kostěných pozůstatků totiž naznačují, že obyvatelé oblast neopustili. „Jednoduše se přizpůsobili a přeorientovali se na konzumaci mořské stravy." 

Smrtící tsunami

Moře nejdřív zaplavilo jezero. O pět set let později zanikla i megařeka v prostoru Lamanšského průlivu. Z Doggerlandu zbyl pouze nížinný ostrov o rozloze zhruba poloviny Čech. Ten byl stále obydlený. Do doby, než ho zasáhly dvě přírodní katastrofy. 

První byl únik vody z Agassizova jezera, jež se nacházelo na okraji severoamerického ledovcového štítu a obsahovalo prý tolik vody, jako všechna jezera na světě dohromady. Během dvou let se hladina oceánů zvedla o 1 až 2 metry. To se podle vědců stalo asi někdy před 8500 lety.

Zdroj: Youtube

Druhou tragickou událostí byla tsunami. Vyvolal ji v roce 6200 před. n. l. podmořský sesuv kontinentálního svahu v Norském moři. Tři tisíce kubických kilometrů sutiny a štěrku vytvořilo dvacetimetrovou vlnu. Ta se záhy přelila přes celé obydlené území. Pozůstatky apokalypsy jsou patrné dodnes. Například v Anglii se našly sedimentární stopy, které ukazují, že záplava zasáhla oblasti nacházející se až 40 km od současných břehů. Doggerland se následně změnil na pár ostrůvků, stěží vykukující z vody. O pár století později se pak ponořil úplně. 

Zdroj:

www.voda235.webnode.cz, www.historylab.dennikn.sk