Na hodinách kosmologie se učí tři nejpravděpodobnější varianty zániku vesmíru. Velký křach, velké ochlazení či velké rozervání. Nikdo předem neví, která z možností nastane. Závisí na podstatě temné energie, což je síla působící proti gravitaci, jež určuje chování vesmíru.

Velký křach vznikne díky zeslabenému vlivu temné energie. Kosmos se přestane rozpínat a nakonec se smrští do horké a nekonečně husté singularity. Nakonec se zhroutí sám do sebe. Jednalo by se o opak velkého třesku.

Teorie o velkém ochlazení se vědcům zatím jeví jako nejreálnější konec vesmíru. Ten by se měl začít rozpínat do nekonečna. Hojně by se tak začaly objevovat černé díry, vyhaslí bílí trpaslíci a neutronové hvězdy padající do černých děr. Veškerá hmota by se rozpadla. Třetí varianta, tzv. velké rozervání popisuje roztrhání galaxií, planetárních soustav, hvězd, planet i atomů vlivem velké hustoty temné energie. Nastat by mělo v příštích 16 miliardách let.

Zánik vesmíru

Stephen Hawking však přišel s další teorií. Tu uveřejnil ve své knize Starmus: 50 let člověka ve vesmíru v roce 2014. Podle něj by absolutní konec všeho mohli způsobit samotní fyzici prostřednictvím subatomární částice Higgsův boson.

Jedná se o hmotnou skalární elementární částici, která pomáhá s vysvětlením původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Bez její existence by nebylo možné, aby se vytvořily atomy, planety, lidé nebo předměty. Často je označována jako „božská částice“. Kvůli krátké době života ji nejde přímo pozorovat. Lze však zkoumat produkty jejího rozpadu.

„Higgsův boson má znepokojující rysy. Dodáním dostatečně velké energie by dokázal prorazit potenciálovou bariéru, jako když auto projede zdí," vysvětluje Hawking. Děj, kterému se odborně říká kvantové tunelování, by vedl k přeuspořádání fyzikálních zákonů. Nejprve v daném místě, pak by se změny jako lavina šířily dál. To by mohlo vést k narušení sil, jež částice drží dohromady.

Urychlovače a fyzika

Katastrofu by mohl způsobit dostatečně velký urychlovač. Ten by měl mít výkon 100 miliard gigaelektronvoltů a obvod kolem 100 milionů kilometrů. Stavba takového zařízení je zatím nepravděpodobná.

K této události však může podle vědce dojít také náhodou. Jaká je pravděpodobnost se přesně neví. „Je také možné, že již nastala a my pouze čekáme, kdy k nám dorazí," říká Hawking v úvodu své knihy.

Zdroj: Youtube

Zdroje: cs.wikipedia.org, www.idnes.cz, magazin.aktualne.cz, www.livescience.com