Nadějná Renata z Přijela k nám pouť už filmy netočí: Nevydýchala intriky kolegyň

3. září 2019 četba na 2 minuty
Renata Mašková

Renata Mašková

Foto: ČSFD

Renatě Maškové bude příští rok 60 let a na svou krátkou filmovou kariéru vzpomíná s kapkou nostalgie. Bylo jí třináct, když českým divákům učarovala coby jemná holčička s tmavýma očima ve snímku Přijela k nám pouť. Další nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Režisér Jiří Hanibal Renatu vzápětí obsadil do hlavní role v psychologickém dramatu Velké trápení, příští významnější roli ztvárnila v komedii Věry Plívové-Šimkové Jak se točí Rozmarýny. Zde si zahrála po boku Ivy Janžurové a Dagmar Havlové, a poprvé tak nakoukla do skutečného světa slavných. Sympatické zkušenější herečky ji pozitivně naladily a Renatě se zdálo, že filmová dráha je pro ni ta pravá. Vystudovala hereckou konzervatoř a stejně jako ostatní spolužáci zamířila na divadelní prkna. Tady ji ale čekalo rozčarování.

"Nedokázala jsem se přenést přes intriky a nedůvěru, která tam panovala," svěřila se herečka po letech. "Jestli jsem měla nějaký talent, pak mi k němu Bůh nedal povahu." Prostředí divadla, kde se dívky snažily zaujmout režiséry všemi možnými způsoby, jí nevyhovovalo. Postrádala důvěrnější vztah s tvůrci, připadala si tu osamělá a postupně ztrácela vnitřní motor.

Toužila po filmových rolích, ale na konkurzech většinou pohořela kvůli příliš vysoké hubené postavě a dětskému obličeji. A když nějaká nabídka přišla, Renata ji odmítla, protože se jí nezamlouval scénář. Přesto se ve světě filmu udržela až do konce 80. let, než se z něj nadobro vytratila.

Po mateřské dovolené nastoupila do Armádního uměleckého souboru. "Moc mě to tam bavilo, protože jsme si všechno museli připravovat sami. Zjistila jsem, že mě mnohem víc baví přemlouvat režiséry, nahánět herce, shánět kostýmy a zajišťovat rekvizity, zkrátka dělat takovou tu producentskou práci," přiznala herečka, která si později vyzkoušela i povolání školní hospodářky a nakonec zakotvila jako kulturní referentka Střediska volného času při ZŠ v Praze Kunraticích.

Na dětská léta před kamerou vzpomíná s láskou, ale uznává, že to ve své době dětští herci neměli jednoduché. "Když jsem se po prázdninách vrátila do školy, moje nejlepší kamarádka už seděla s jinou holčičkou. Ostatní holky mi řekly: No, co si myslíš, vždyť jsi teď namyšlená herečka," popsala Renata svou trpkou zkušenost.

Kdyby mohla vrátit čas a osud by jí dopřál víc hereckých příležitostí, chtěla by prý hrát "hodné maminky". Jednou takovou nakonec je i ona sama. Vychovala syny Lukáše a Vojtěcha a k mladé generaci má obecně velmi vřelý vztah.

Akční letáky