Co by se stalo, kdyby se Země přestala otáčet? Podívejte se na hrůznou simulaci

Co by se stalo, kdyby se Země přestala otáčet

Co by se stalo, kdyby se Země přestala otáčet

Foto: Profimedia.cz

I když si to neuvědomujeme, život na naší modré planetě je s její rotací úzce propojený. Ať jde o střídání dne a noci, ročních období nebo vznik bouří. Kdyby se Země zastavila, znamenalo by to jediné. Zkázu nepředstavitelných rozměrů.

Všechny planetární systémy, včetně naší sluneční soustavy, vznikají gravitačním smrštěním mezihvězdného materiálu. V masivním oblaku prachu a plynů dochází ke srážkám, které vyvolávají pohyb. Tak se formuje útvar pojmenovaný protoplanetární disk. V průběhu milionů let se materiál v něm začíná vlivem rotace v jeho středu shlukovat. Čím více ho je, tím se zvyšuje jeho hmotnost. Tím pádem se také točí rychleji.

V této chvíli začne platit zákon o zachování momentu hybnosti. Ten například využívají krasobruslaři v piruetách. Jakmile se narovnají a dají ruce k tělu nebo nad hlavu, začnou se točit rychleji. Vlivem setvačnosti a absence tření a vzduchu ve vesmíru si tělesa rotační pohyb stále zachovávají. I přesto, že se rotace Země postupně zpomaluje, v průběhu dalších několika miliard let by se zastavit neměla. Co kdyby ale tato situace nastala?

Zastavení rotace Země

I když to necítíme, všichni se společně s naší planetou otáčíme kolem její osy. Na rovníku tento pohyb dosahuje rychlosti zhruba 1 700 km/h. Kdyby se tedy Země najednou zastavila, všechny objekty na povrchu by vlivem setrvačnosti pokračovaly směrem k východu. Masa proudící atmosféry by dokázala srovnat se zemí celé krajiny.

Sir Isaac Newton

Konec světa přijde v roce 2060, spočítal Isaac Newton. Důkazy našel v Bibli

I postupné zpomalení by ale bylo dramatické. Otáčení planety totiž způsobuje vydutí na rovníku. Bez rotace by zmizela odstředivá síla. „Přebytečná“ voda by začala proudit směrem k pólům. Obrovská tsunami by se začala valit přes kontinenty. Vznikl by tak jeden velký světadíl, na severu a jihu oddělený oceány. Kanada a Sibiř by zmizely, v Evropě bychom suchou nohou přešli pouze Španělsko, Řecko a jih Itálie. Z Karibského zálivu by se stalo jezero.

Setkání s mimozemšťany

Vědci spočítali, kdy se setkáme s mimozemskými civilizacemi. Nabízí dvě možnosti

Zastavení planety by způsobilo masivní zemětřesení a výbuchy sopek i na místech, kde by to nikdo nečekal. Jádro, izolující plášť a vnější kůra se totiž během rotace točí spolu. Postupné zpomalování by mělo za následek, že by mezi těmito vrstvami probíhalo obrovské tření.

Nehybná planeta

Zároveň by se prodlužoval den a noc. Bez 24hodinových dnů, na které jsme zvyklí, by se narušily biologické cirkadiánní rytmy. Rytmické buněčné procesy, jež našemu tělu říkají, kdy máme jít spát a kdy být vzhůru totiž částečně závisí na východu a západu slunce. Mnoho tvorů, včetně včel, na tyto cykly spoléhá. Došlo by tak k narušení jejich chování. Problém by měly také rostliny. Ve většině z nich v průběhu noci neprobíhá fotosyntéza. Půlroční tma by byla zničující.

Zdroj: Youtube

S rotací Země jsou spojeny i atmosférické vzorce. Zastavení planety by výrazně změnilo způsob jakým se pohybují vzdušné proudy, jež ovlivňují srážky a teploty. I sebemenší vychýlení z normálu by mohlo vést například k rozšiřování pouští nebo naopak zamrznutí krajiny. Narušena by byla také magnetosféra, jež naši planetu chrání před spalujícími paprsky. Vědci předpokládají, že teplotní rozdíly mezi dnem a nocí by dosahovaly 120 stupňů Celsia. Vzduch by byl navíc tak řídký, jako je ve výšce 10 000 metrů nad mořem.

Zdroj:

www.astronomy.com, www.reflex.cz, www.refresher.cz