Odložen v „depozitáři“
Nizozemské Muzeum Kröllerové-Müllerové ve vesničce Otterlo se chlubí druhou největší sbírkou van Goghových obrazů na světě. Její základy položila sběratelka umění Helene Kröllerová-Müllerová. V roce 1920 koupila v aukci dvacet šest mistrových pláten. Obraz Váza s lučními květy a růžemi mezi nimi nebyl. Muzeum ho získalo ze soukromé sbírky za finanční podpory Rembrandtova spolku a Fondu knížete Bernharda v roce 1974. Ač tehdejší kurátorka Ellen Joostenová považovala toto dílo za výjimečné a pozoruhodné, právě kvůli tomu od počátku vzbuzovalo pochybnosti o pravosti. Šlo především o neobvykle velký rozměr plátna, styl malby a hojnost květin, zejména v popředí, i odlišnost v signatuře.
V roce 1998 pak odborníci díky rentgenovým snímkům zjistili, že toto zátiší s květinami bylo namalováno na obraz těl dvou zápasníků, kteří se chytají za ruce. V roce 2003 pak s narůstajícími pochybnostmi dílo skončilo v „depozitáři“ s označením: autor anonymní.
Zátiší v rukou vědy
Výjimečný obraz van Gogha by byl nejspíš stále považovaný za dílo neznámé umělce, nebýt těch dvou zápasníků. Ti totiž od počátku vzbuzovali nesmírnou pozornost badatelů a jak se říká, nedali jim spát. O necelých deset let později pak dostaly slovo nové technologie. Podrobnější analýzu obou maleb umožnila MA-XRF (makroskenovací rentgenová fluorescenční spektrometrie). Většinu zkoumání pak vědci provedli pomocí synchrotronové zdroje záření DESY´s DORIS.
Nové technologie odhalily v mnohem viditelnějším zobrazení van Goghovy typické tahy štětcem a pigmenty, které odpovídají jeho „paletě“. Zápasníci prozradili charakteristický rys antverpské akademie, kde van Gogh studoval. Ta byla jediná, kde stáli malířům modelem polonazí muži, a kde bylo velké plátno (80 x 100 cm) daným formátem pro figurální malbu.
Video ukazuje obraz s květinami a zápasníky
Zápasníci pod záplavou květů
Odborníci předpokládají, že toto květinové zátiší pochází z doby, kdy Vincent žil se svým bratrem Theem v Paříži (1886-1888). Před tím však byl v Antverpách, kde se v lednu 1886 zapsal na malířský kurz na umělecké akademii. Velké plátno, štětce a barvy si musel koupit. Peníze mu dal jeho bratr Theo, kterému pak 22. ledna napsal: „Tento týden jsem namaloval velkou věc se dvěma nahými těly – dvěma zápasníky…“ a že je výsledkem potěšen.
Když pak koncem února za bratrem odjel do Paříže, své zápasníky si vzal s sebou. Tam plátno o pár měsíců později opět použil. Aniž by původní malbu seškrabal, či použil krycí malbu jako mezivrstvu, namaloval své luční květy a růže přímo na zápasící polonahá těla. To vysvětluje van Gogha netypickou záplavu květů jak ve váze, tak v popředí. Jak se badatelé domnívají, potřeboval zaplnit pro něho nezvyklý větší formát a zakrýt těla.
Poprvé jako pravý
Nejen tento krátký příběh a dopis bratrovi, ale hlavně nové analýzy týmu vědců z Technické univerzity v Delftu, Antverpské univerzity, Deutsches Elektronen-Synchrotron DESY v Hamburku, Van Goghova muzea a Muzea Kröllerové-Müllerové pak po dlouhých letech bádání potvrdily pravost obrazu. Od roku 2012 zaujímá zátiší Váza s lučními květy a růžemi jako skutečně pravý van Gogh význačné místo ve sbírce Muzea Kröllerové-Müllerové.
Zdroje: www.bbc.com, phys.org, photonscience.desy.de
