Jeptišky jí přichystaly osud horší než smrt. Krásná Barbara zle platila za lásku

Barbara Ubryková

Barbara Ubryková

Foto: By Paul Kientzl / Creative Commons / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

O tom, že kláštery v minulosti využívaly zazdění jako formu trestu smrti pro nepřizpůsobivé jeptišky, nemáme žádné přímé důkazy. Sama církev taková nařčení striktně odmítá a připouští jen, že se řádové sestry trestaly dočasnou izolací v malé komůrce, kam jim však bylo otvorem ve zdi podáváno jídlo a voda. Když se nad tím zamyslíte, osud to byl vlastně mučivější než poprava.

Ve stísněném prostoru nebylo okno, jeptišku obklopovalo jen zdivo. Malým otvorem sem proudil vzduch a pravidelný přísun jídla a vody udržel zazděnou při životě. Celé dny, týdny a někdy i měsíce či roky tu seděla v naprosté tmě na holé zemi ve vlastních výkalech. Ctihodné abatyše věřily, že se tímto způsobem provinilé ženy napraví, zklidní a smíří s Bohem. Ony ale místo toho často zešílely.

Jak často k takovým případům docházelo, není možné zpětně zjistit. Informace o zazděných málokdy opustily klášterní brány. Známý je však případ z Krakova z 2. poloviny 19. století, který otřásl celým civilizovaným světem.

Princezna Alžběta Hessenská a z Rýna (Ellie či Elizabeth Feodorovna Romanova)

Lenin nenáviděl vnučku královny Viktorie. Krásné jeptišce připravil krutou smrt

Příšerné tajemství klášterní cely

20. července roku 1869 obdržel krakovský soudní dvůj anonymní dopis. Psalo se v něm, že jistá sestra Barbara Ubryková je držena v klášteře karmelitánek za naprosto nelidských podmínek a ostatní sestry ji už dlouhá léta krutě mučí. Soudce zaujalo, že pisatel označil dotyčnou jeptišku jejím světským příjmením. To nebylo obvyklé, neboť ženy při vstupu do kláštera přijímaly nové jméno a své původní, včetně příjmení, zcela přestaly používat.

Soudci sestavili malou komisi, která měla pravdivost dopisu ověřit. K prohlídce kláštera bylo potřeba svolení biskupa, který s tím naštěstí neměl problém a povolení komisi udělil. Řádové sestry nejprve váhaly, ale nakonec skupinku úředníků doprovázených policisty zavedly do malé pozemní cely.

Případ Barbary Ubrykové otřásl světem.Případ Barbary Ubrykové otřásl světem.Zdroj: Neznámý autor / Creative Commons / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Když členové komise otevřeli dveře, málem je porazil zápach výkalů a hniloby. Na kost vyhublá Barbara Ubryková se choulila v rohu nahá, její tělo bylo pokryté špínou, modřinami a vředy. Malý otvor v podlaze sloužil nebohé ženě jako toaleta a vedl přímo do septiku, kam se odváděly veškeré splašky z celého kláštera. Otvor nebyl ničím přiklopen, a tak zápach celé žumpy proudil přímo do cely.

Barbara vážila pouhých 34 kilogramů, nebyla schopna mluvit lidskou řečí, vydávala jen skřeky. Po prohlídce lékařem byla převezena do nemocnice a odtud putovala do ústavu pro duševně choré, kde zůstala až do konce života.

Studovaného lékaře si mohly dovolit jen bohaté vrstvy.

Jaký byl ve středověku postoj k postiženým ženám? Církev vše řešila po svém

Nedostatek důkazů

Informace o hrůzném nálezu soudní komise rychle pronikly do médií a vyvolaly v Krakově vlnu pobouření. Dav lidí zaútočil na klášter a chtěl řádové sestry zlynčovat. Ke zklidnění situace musela být povolána armáda. Karmelitánky stanuly před řádným soudem.

Vyšlo najevo, že Barbaru Ubrykovou držely v cele přibližně dvacet let. Hájily se tvrzením, že byla šílená už při svém příchodu do kláštera a její nemoc se zhoršovala, takže neměly jinou možnost, než ji izolovat od světa. Výpovědi příbuzných oběti však svědčily o něčem jiném - ubohá dívka prý musela do kláštera kvůli vztahu s mladým důstojníkem, který rodiče neschválili. Své lásky se nechtěla vzdát ani poté a stále psala milému dopisy. Právě za toto nepřípustné chování ji pak abatyše potrestala pobytem v cele.

Teprve po dvou dekádách se díky klepům kolujícím budovou o jejím osudu doslechl klášterní účetní Antonín a rozhodl se na případ upozornit anonymním dopisem.

Trestní stíhání jeptišek bylo nakonec zastaveno, protože se nedalo dokázat, zda byla Barbara duševně nemocná už před svým vězněním, nebo zda zešílela v jeho důsledku. Případ nicméně vzbudil silné emoce a rozhořčení po celém světě. Tisk jej předkládal jako otřesný příklad zkostnatělosti katolické církve a středověkých podmínek v klášterech. Příběh se později dočkal i literárního zpracování.

Zdroje: historyofyesterday.com, allthatsinteresting.com, pl.wikipedia.org

Akční letáky