S Vocáskem je spojováno hned několik vražd a násilných činů, které otřásly nejen Praženy. Vocáskovo jméno bylo spojováno s brutální vraždou Ferdinanda Koudelky, který se stal jednou z jeho obětí.

Jak začal temný příběh

V dubnu 1987 byl poblíž veřejného osvětlení zadržen mladík, který se motal kolem dvou tmavých kufříků. Při policejní kontrole uvedl, že si z nich chtěl pouze vzít láhev vína a dopít ji. Při prohlídce kufrů však byl nalezen ohnutý a krví potřísněný nůž, hodinky, polobotky a další předměty, včetně dokladů na jméno Ferdinanda Koudelky. Tato událost vedla k odhalení hrůzného zločinu.

Kriminalisté zamířili na Koudelkovu adresu na ubytovně ve Vršovicích a našli zde jeho mrtvé tělo poseté mnoha bodnými ranami. Celkem policisté odhalili dvanáct bodných a bodnořezných ran. Vocásek při výslechu přiznal, že se s obětí setkal v hospodě a hádka mezi nimi vyeskalovala. Tvrdil, že Koudelka vytáhl nůž a zaútočil na něj, což vedlo k jeho sebeobraně a následnému Koudelkově zabití.

Žabák z Vinohrad

Další vražda, která je Vocáskovi připisována, se týkala Quida Franka, postavy známé především na pražských Vinohradech. Frank, známý také jako Žabák, byl nalezen v jeho bytě s rozbitou hlavou a mnoha bodnými ranami. Navíc se jednalo o slepého muže, i když jeho slepotu někteří štamgasti vinohradských hospod zpochybňovali. Vocásek přiznal, že i tady došlo k hádce. Vocásek se prý jen bránil, rozbil však Frankovi hlavu půllitrem a pobodal ho šroubovákem, dokonce i do slepého oka. Žabák zraněním podlehl.

Smrt kladivem

Třetí Vocáskovo obvinění směřovalo k útoku na Stanislava Hlaváčka v roce 1984. na Novém Městě. Vocásek přiznal, že ho napadl kladivem, ale oběť přežila. Původně byla tato událost klasifikována jako nehoda, ale později byla překlasifikována jako úmyslný útok.

Na Vocáskův příběh se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nejdéle vězněný český zločinec

Vocásek byl zadržen a odveden k výslechu. Jeho brutální činy a násilná povaha byly veřejně známy, a tak se stal jedním z nejvýraznějších zločinců té doby. Jeho příběh fascinoval a otřásal společností, a to nejen kvůli krutosti jeho činů, ale i kvůli jeho zcela překvapivé hluboké lásce ke psům, která s jeho činy výrazně kontrastuje. Přestože byl milovníkem pejsků, ukázal se být i nemilosrdným vrahem. I fakt, že Vocásek pocházel z rodiny cirkusáků a prožil část svého dětství v cirkuse, dodával jeho příběhu další pikantnost.

Vocásek nakonec čelil obvinění hned z několika vražd a násilných činů, což vedlo k jeho odsouzení k doživotnímu trestu. Přestože se snažil o odvolání a žádal o milost, nakonec byl odsouzen k absolutnímu trestu. Sametová revoluce v roce 1989 však znamenala zrušení trestu smrti, ale Vocásek zůstal ve vězení na doživotí. Dnes je tak nejdéle vězneným českým zločincem.

Ve vězení našel Boha?

Za třicet let od Vocáskova zatčení se jeho svět radikálně změnil. Otázka resocializace v takovém případě zůstává otevřená. Psychologové zdůrazňují, že resocializace závisí na schopnosti jednotlivce přizpůsobit se společenským změnám a podřídit se novým normám a autoritám.

Zdeněk Vocásek se jako nejdéle uvězněný český zločinec od svého zatčení proměnil ve věřícího člověka, ale jeho minulost a činy ho stále pronásledují.

Z hrubiána a surového vraha se stal věřícím člověkem, ale jeho pozoruhodná transformace dosud vyvolává mnoho otázek. Jak může společnost reagovat na takové případy? Je možné, aby člověk, který spáchal tak hrůzné zločiny, našel cestu k nějaké formě změny a k nápravě?

Vocáskův příběh i postava zůstávají nadále kontroverzní a ukazují, jak složité je zkoumat a porozumět lidskému chování, zejména v kontextu závažných trestných činů.

Zdroje: www.ctidoma.cz/, kriminalistika.eu, www.idnes.cz, www.idnes.cz