Některé tyto předměty vypadají jako koule, jindy se jedná spíše o dlouhé hady. Většinou jsou ale obrovské a na první pohled vzbuzují v potápěčích nedůvěru, ale i zvědavost. Například v Norsku byly nalezeny bizarní želatinové skvrny, v jejichž vnitřku byly tisíce vajíček chobotnic. Podobných nálezů se dějí stovky, ale zejména u obřích koulí zůstává jejich původ a účel záhadou. Vypadají skutečně jako mimozemské, i když rozhodně nejsou.
„Vaky pro miminka“
Nová, rok trvající studie občanských vědců publikovaná v časopise Scientific Reports ukázala, že slizovité koule fungují jako vak pro tisíce vajíček běžného druhu olihně Illex coindetii. Studie byla vypracována na základě zhruba 90 hlášení o výskytu těchto koulí z let 1985 až 2019.
Vzorky tkání však byly odebrány teprve nedávno. Na jejich základě byla provedena analýza DNA a výsledky prokázaly, že obřími skvrny s tmavým pruhem uvnitř jsou vajíčka olihně Illex coindetii. Není sice stále jasné, co pruhy představují, ale je možné, že jde o inkoust samců, kteří oplodňují vaječné váčky, anebo se jedná o jakýsi druh mimikry, které má koule maskovat před predátory. S pruhem totiž více vypadají jako velká ryba…
Zatím není jisté, co je příčinou tmavého pruhu u více než 50 procent kuliček.
Kdo žije v želatinových koulích?
Vzorky tisíců vajíček obalených v kouli obsahují přitom embrya v různých stádiích vývoje. Se stoprocentní jistotou ani nelze říci, že všechna vejce patří jednomu druhu. Podle vědců je těžké dělat prohlášení o všech obyvatelích želatinových koulí bez vzorků tkání z každého záznamu. "Nicméně vzhledem k podobné morfologii a velikosti těchto koulí vzhledem ke čtyřem koulím s analýzou DNA předpokládáme, že mnoho z nich bylo vytvořeno I. coindetii," tvrdí studie.
"Víme, že máma olihně má v těle speciální žlázy, které vytvářejí rosol, a ten se nějakým způsobem mísí s vajíčky," vysvětlila odbornice na chobotnice Danna Staafová. "Je to však jakýsi koncentrát, v podstatě jen koncentrovaná kulička smotku s vajíčky. Nevíme přesně, co to je za chemické látky, ale mají nějakou reakci, nějakou schopnost absorbovat vodu a ve vodě se rozpínat. A všichni jsme už viděli takové umělé chemikálie... ale tohle je prostě přírodní verze."
Elastická povaha vaječného vaku také pomáhá udržovat dostatečný prostor mezi jednotlivými zárodky olihní. Každé vajíčko tak má zajištěn dostatek kyslíku, aby mohlo nějakým způsobem podpořit vývoj malých olihní.
Na video se podívejte zde:
(Nejen) norské olihně
I. coindetii patří do čeledi Ommastrephidae, která obsahuje některé z nejběžnějších druhů olihní na Zemi. Olihně mají přitom velmi podivnou rozmnožovací strategii: Samice klade obrovské množství vajíček, která jsou obalena ochranným slizem, díky němuž jsou vajíčka plovoucí a nepřístupná predátorům.
Zde je vidět potápěč, který narazil na jednu z velkých koulí.
Získat vzorky pro studium bylo ale poměrně obtížné, proto byli vyzváni občanští vědci. Kdo želatinovou kouli spatří, měl se pokusit odebrat vzorek pro analýzu DNA. Nakonec byly získány čtyři vzorky, jež byly odebrány bez narušení vaječné hmoty jako celku.
Koule jsou obvykle mnohem větší než potápěči a na první pohled jsou v nich viditelné tisíce malých tvorů, kteří se kroutí uvnitř. Právě proto vypadají objekty jako mimozemské, i když se jedná o obří vaky s vajíčky chobotnice či olihně (mezi možné druhy patří v norských vodách boreoatlantická chobotnice (Gonatus fabricii) a evropská létající chobotnice (Todarodes sagittatus), ale nikdy nebudeme s jistotou vědět, odkud tato obrovská vaječná hmota pochází).
I tak je ale nalezení podobného vaku pod vodou vzácností, protože vaječné masy se obvykle naplní vodou a klesají směrem ke dnu tak hluboko, kam se potápěči běžně nepotápějí.
Zdroje:
www.iflscience.com, www.earthtouchnews.com, allthatsinteresting.com, www.nature.com
