Když se později podívali na snímky, které pořídili, překvapením otevřeli ústa. „Rychlost se vyplatila, “ řekl slovenský fotograf Tomáš Slovinský.
Společně s kolegou Petrem Horálkem z Fyzikálního ústavu v Opavě se mu povedlo zachytit událost, jenž trvá jen několik milisekund – zelený záblesk.
Jedná se o přírodní optický jev, který se objevuje při západu nebo východu Slunce. Je však pozorovatelný pouze tehdy, pokud je nebe jasné a divák se nachází nad nulovým, v ideálním případě až záporným obzorem. Nejčastěji je tak viditelný na hladině moře nebo vysoko v horách.
Mýty a legendy
Záznamy o tomto úkazu se objevily již okolo roku 1600, v době nástupu dlouhých objevných plaveb a polárních expedic.
Už starověcí Egypťané však psali příběhy o kouzelném světle a spojovali ho s bohem smrti a znovuzrození Usirem. Věřili, že Slunce je v době mezi východem a západem zelené.
Vzácný a tajemný jev nejvíce zpopularizoval spisovatel Jules Verne ve svém románu Zelený paprsek z roku 1882. V něm tvrdil, že kdo ho jednou spatří, uvidí jasně do svého srdce i do srdce druhých lidí.
Zelený záblesk
Dnes už vědci vědí, že záblesk není ničím jiným, než fyzikálním jevem. Je způsobený rozdílnou hustotou vzduchu ve vrstvách atmosféry Země. Ten se chová jako skleněný hranol, jenž láme světlo.
Při západu nebo východu Slunce se zelené spektrum na pár sekund zakřiví více než červené a oranžové. Právě na tuto chvíli čekají astrofotografové po celém světě.
Výjimkou nebyli ani Tomáš Slovinský a Petr Horálek, jenž se na observatoř v Chile dostali díky mezinárodní expedici, na níž se spolupodílela také Slezská univerzita v Opavě.
I přestože jsou oba dva autoři již zkušení, zachycení zeleného záblesku si vyžadovalo rychlou spolupráci. Petr nastavil aparát a Tomáš teleobjektiv manuálně ostřil. Dílo je tak výsledkem jak štěstí, tak pružné reakce obou fotografů.
Kuriózní úspěch
Není divu, že ho ocenila i NASA v rámci projektu „Astronomický snímek dne”, během něhož zveřejňují ty nejzajímavější obrázky naší planety a vesmíru.
Zelený záblesk
Tomášovi a Petrovi se navíc podařila nevídaná kuriozita. Několik odlišných tepelných vrstev atmosféry způsobilo, že paprsek se rozdělil do pruhů. To je i podle NASA velmi vzácné.
Zdroje: www.apod.nasa.gov, www.irozhlas.cz, www.cs.wikipedia.org
Sledujte nás v Google Zprávách