Vědci předpovídají, že přibližně za 5 000 let se průměrná teplota na Zemi zvýší ze současných 14 stupňů Celsia na úroveň 26 stupňů. Proto bychom si pak měli připravit nejen opalovací krém, ale i zaplatit kurz potápění a pořídit si neoprenový oblek.
15 milionů čtverečních kilometrů naší planety pokrývá led, který kdyby přes noc roztál, hladina světového oceánu by se zvedla přibližně o 60-70 metrů a všech sedm kontinentů by bylo alespoň částečně pod vodou.
Zanikly by země, města i památky
Globální oteplování je v posledních letech velmi často skloňovaný pojem. Simulace ukazuje účinky globálního oteplování a následného tání ledovců a polárního ledu. Úbytek ledu by způsobil výrazné zvýšení hladiny moře a zaplavení pobřežních oblastí, zatopení ostrovů a vymazání celých zemí a měst. Spolu s nimi by zaniklo mnoho slavných památek a budov, včetně Sochy svobody, Eiffelovy věže nebo Opery v Sydney. Zatopena vodou by byla i celá města, jako je Londýn, New York, Tokio a Šanghaj. Paradoxně nejlépe by dopadla Afrika, kde by však při následných extrémních vlnách veder byla většina kontinentu neobyvatelná.
Podívejte se zde:
Některé země se již připravují, byť jde o dlouhodobou hrozbu
Simulace slouží jako důrazné upozornění na to, jak důležité je přijmout opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a jak nezbytné je bojovat proti změně klimatu. Roztátí veškerého ledu na Zemi je sice extrémní scénář, ale není jistě nemožný, byť ne v krátkodobém horizontu. Led je zmrzlá síla, která čeká jen na to, až se uvolní.
S rostoucí teplotou je riziko tání ledu a zvyšování hladiny moří stále pravděpodobnější a mnohé země a ostrovní státy se připravují již nyní na zvednutí hladiny oceánu.
Pokud nebudou přijata žádná opatření k řešení změny klimatu, budou následky katastrofální. Miliony lidí budou vysídleny, ekosystémy budou zničeny a globální ekonomika utrpí značné ztráty.
Jak by svět vypadal?
Kdyby veškerý zemský led skutečně rychle roztál, nastala by totální globální devastace a do vnitrozemí by nastoupalo více než 60 metrů ledové vody. Ve Spojených státech by například došlo k úplnému zatopení Miami nebo New Orleans. V Jižní Americe by Paraguay a Buenos Aires byly na nově zobrazeném globu nebo mapě světa modré jako samotné oceány. Na mapě Evropy by byl Londýn jen historickou vzpomínkou a Amsterdam by bylo možné navštívit jedině jako potápěč.
Na aklimatizaci v novém světě by nebyl čas. Oceánské proudy by změnily směr, a to by mělo dopad na mořský život. Mořským a polárním živočichům by hrozilo masivní vymírání. Ti, kteří by přežili, by museli hledat nové místo pro život. Lidé by trpěli hladomorem a zužovaly by je přírodní katastrofy.
Simulace však také upozorňuje na možnost, že opatření mohou mít pozitivní dopad. Přijetím opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, investicemi do obnovitelných zdrojů energie a podporou udržitelných postupů můžeme zmírnit nejhorší dopady změny klimatu a vytvořit udržitelnější budoucnost pro sebe i budoucí generace.
Zdroje: insh.world, www.nationalgeographic.com, www.forbes.com
