Země se od předindustriální éry oteplila o 1,2 stupně Celsia. To způsobilo zvýšení hladiny moří od dvacet centimetrů. Od roku 1990 se ale tempo ještě zvýšilo, z čehož vyplývá, že do konce století by mohly oceány stoupnout o dalších čtyřicet až pětaosmdesát centimetrů. Odborníci proto bijí na poplach. 

Zvýšení hladiny bude mít nemalý dopad na obyvatele nížinných oblastí. Do konce století se může ocitnout pod vodou Amsterdam, Bangkok, Hamburk nebo Ho Či Minovo město. „267 milionů lidí na celém světě žije v nadmořské výšce menší než dva metry,” říká Pietro Milillo z Houstonské univerzity. „To znamená jediné. Masovou migraci.”

Země bez ledu

Stoupající hladina moří vytváří dominový efekt. Dochází k zaplavení území a erozi půdy, ke kontaminaci sladké vody, k narušení mořských proudů a ke změně povětrnostních podmínek. „I přesto, že například vnitrozemí Evropy není přímo ohroženo, zvýšená vlhkost v atmosféře může vyvolat přívalové deště nebo chumelenice,” říká v rozhovoru pro Český rozhlas polární ekoložka Marie Šabacká z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Můžeme čekat extrémnější počasí jak v létě, tak v zimě.”

Zdroj: Youtube

V případě, že by roztál všechen led na pevnině, hladina by se zvýšila o 65,4 metru. Zmizelo by tak celé pobřeží Atlantiku a Mexického zálivu. Kopce San Francisca by se staly shlukem ostrovů a Central Valley zálivem. V jižní Americe by se povodí Amazonky proměnilo na zátoku. Pod vodou by se ocitlo Buenos Aires, pobřežní Uruguaye a kus Paraguaye. 

V Evropě by padlo za oběť Nizozemsko a většina Dánska. Vzpomínkou byl byl také Londýn a oblasti blízko Jaderského, Středozemního, Černého a Kaspického moře. V Číně by byla zaplavena oblast, jíž obývá 600 milionů lidí. Zmizela by Bangladéš a velká část Indie. Austrálie a Afrika by byla v relativním bezpečí. 

Tání ledu

Odborníci upozorňují, že globální oteplování způsobuje nejen tání ledovců, ale také ztrátu trvale zmrzlé půdy, která pokrývá 23 milionů kilometrů čtverečních plochy na severní polokouli. 

Zdroj: Youtube

„Permafrost je obrovským rezervoárem neznámých bakterií, virů, jaderného odpadu, radiance a dalších nebezpečných chemikálií, jež byly po miliony let uvězněny, ale nyní se derou na povrch,” vysvětluje Kimberley Miner z Jet Propulsion Laboratory při NASA. „Jen v hloubce tří metrů bylo objeveno sto různých mikroorganismů odolných proti antibiotikům. Ty mohou kdykoli uniknout do podzemní vody.”  Podobné riziko vědci vidí v přírodních ložiskách těžkých kovů.

Zdroj: www.ct24.ceskatelevize.cz, www.nature.com, www.nationalgeographic.com, www.esa.int