Věděli jste, že polární záře nemusí být jen zelená nebo fialová? Pokud jste polární záři nikdy neviděli, pak vězte, že může mít jiné barvy. Za určitých podmínek může být zbarvena i do tmavě modré barvy. Zde se dozvíte, jak a kdy můžete tuto fascinující barvu zachytit.
Barvy mimo naši Zemi
Francouzský astronaut Thomas Pesquet zachytil v polovině srpna 2021 obzvlášť oslnivou polární záři. Stalo se tak během jeho druhé mise Evropské kosmické agentury na palubě ISS v době, kdy astronaut trávil ve vesmíru již více než 300 dní. Nebyl tedy žádný nováček a viděl již mnohé jevy, které jsou běžným pozemšťanům skryty. Tento jev byl ale i pro něj něčím výjimečný a nevídaný. Stal se svědkem této krásné přírodní světelné show tak, jak ji zachycuje toto video:
Polární záře vypadá jako obrovská světelná zelenkavá obruč nad zemským povrchem, kterou tu a tam protne zářivá koule, která je ještě jasnější., aby se nakonec, v posledních sekundách videa, celý efekt ještě znásobil modravou jasnou září! Vše působí i díky pomyslné kouřové cloně tajemně a tuto atmosféru jen dokreslují zářící hvězdy. Sám Pesquet se nechal slyšet, že podobnou polární záři takto elektricky modré barvy nikdy předtím neviděl.
Přírodní světelné představení
To, co vypadá jako modrý přízrak blížící se k vesmírné lodi, je ve skutečnosti zvláštní vydání jedné z největších světelných září v přírodě.
Pesquet se o svůj zážitek podělil na sociálních sítích, kde napsal: "Protože byl Měsíc vysoko a svítil jasně, osvětloval mraky shora, což vytvářelo výraznou atmosféru."
Navíc raději astronaut sledující ujistil, že pro vytvoření modrého odstínu nezměnil nastavení svého fotoaparátu, a vtipně dodal: "Co bude dál, matko přírodo? Žlutá?"
Paleta na nebi
Centrum pro předpověď kosmického počasí, které je součástí Národního úřadu pro oceán a atmosféru, uvádí, že výsledné světelné jevy se obvykle objevují 50 až 300 mil nad zemským povrchem.
Polární záře známe většinou ze záběrů pořízených za polárním kruhem. Tyto jevy vznikají interakcí elektronů přenášených slunečním větrem s atmosférickými plyny v blízkosti pólů planety. Různé plyny, na které nabité částice narazí, pak vytvářejí různé barvy spektra, přičemž nejčastější jsou odstíny zelenkavé barvy.
Na zajímavý dokument o tomto fenoménu se podívejte zde:
Například částice, které se odrážejí od atmosférického kyslíku, vytvářejí i jasně zelenou barvu smíšenou s červenou. Ale s trochou štěstí můžeme vidět i jiné barvy. Například když tyto částice interagují s dusíkem, mohou vypadat až tmavě modré.
Hlavními entitami zodpovědnými za polární záři jsou jednoatomový kyslík (O), dvouatomový dusík (N2) a ionizovaný dvouatomový dusík (N2+). Kyslík vyzařuje buď červenooranžovou, nebo citronově zelenou záři. Dusík pak tmavě červenou záři, zatímco jeho ionizovaná forma vyzařuje tmavě modrou až fialovou záři. Zpravidla jsou barvy nastaveny a nikdy se nemění, ale většinou se entity mísí s proudy v různých výškách a vytvářejí další barvy, jako je růžová, žlutá, smaragdově modrá, purpurová a fialová.
V období intenzivních geomagnetických bouří můžete potenciálně získat mnoho různých barev najednou.
K tomu, aby polární záře měla netradiční barvu, musí se objevit vhodné podmínky. Jednou z nich je například geomagnetická bouři, při níž na nás Slunce vrhá velké množství paprsků. Pak se polární záře jeví jako tmavě modrá nebo fialová. A právě to viděl i Pesquet, jemuž k pozorování tohoto vzácného jevu pomohlo i to, že byl umocněn měsíčním světlem.
Zdroje:
www.instagram.com, auroraborealisobservatory.com, www.atlasobscura.com
