Bez potravy dokážeme přežít několik týdnů. Bez vody vydržíme řadu dnů, ale bez kyslíku zemřeme během pár minut. Tento neviditelný plyn pohání všechny naše tělesné funkce a pro naše buňky je hlavním zdrojem energie.
Nikdo přesně netuší, odkud se tento prvek vlastně vzal. Podle laboratorních experimentů se mohl začít uvolňovat díky chemickým reakcím v železe, roztaveného v oceánech magmatu, jež pokrývaly zemský povrch před 4,5 miliardami let. Po spotřebování rozpustných redukovaných sloučenin se hromadil v atmosféře. A bylo ho čím dál tím víc.
Pro první organismy byl jedovatý. S prodlužováním délky dne a dostatkem slunečního světla se následně objevil proces, na němž závisí život - fotosyntéza. Tato chemická reakce funguje i bez zásahu člověka. Proto se předpokládalo, že bude věčná. Opak je ale pravdou.
Nedostatek kyslíku
„Modely naznačují, že jakmile Slunce zvýší svou aktivitu, bude natolik žhavé, že se začnou rozpadat molekuly oxidu uhličitého, z něhož rostliny vyrábí kyslík,” říká Kazumi Ozaki z Toho University v Japonsku, který se svým kolegou Christopherem T. Reinhardem sestavil více než 400 tisíc simulací, z nichž odhadli, kdy se naše planeta začne dusit.
Vědci zohlednili proměnné jako vývoj klimatu, vulkanickou činnost, deskovou tektoniku, rychlost eroze nebo přirozené zvyšování teplot, způsobené stárnutím naší hvězdy.
Země bez kyslíku
Na základě toho odhadli, že naše planeta se přibližně za jednu miliardu let ocitne ve stavu, kdy na ní budou panovat podmínky jako před asi 2,8 miliardami lety. „Nebude zde žádný dýchatelný plyn,” vysvětluje Ozaki.
Výsledkem bude, že ty organismy, jež se za tuto dobu nepřizpůsobí zvyšujícím se teplotám a množství metanu, ztrátě ozonové vrstvy a anaerobním podmínkám, nebudou mít šanci na přežití.
Zdroje: www.sciencemag.cz, www.denik.cz, www.3pol.cz, www.greenmatters.com, www.express.co.uk
