O tom, že je kyslík životně důležitý nikdo nepochybuje. Aniž bychom si to uvědomovali, nasáváme ho s každým nádechem. Většina organismů ho využívá jako činidlo pro většinu metabolických procesů v těle. Potřebujeme ho také k tomu, abychom se hýbali a buňky v našem těle produkovaly molekuly, jež potřebují ke své existenci. Ty se při sérii chemických procesů štěpí na menší, přičemž se uvolňuje množství energie. Když se do tohoto procesu zapojí kyslík, buňka je až desetkrát produktivnější. Kyslík také pomáhá štěpit enzymy. Navíc, bez něj bychom zemřeli.

V těle zásoby kyslíku stačí jen na 5 minut. Proto jsme se naučili dýchat. Denně ho lidský organismus spotřebuje asi 350 litrů, při zátěži ještě více. Když dojde k přerušení jeho dodávky, dochází k reverzibilní ztrátě zraku, k bezvědomí, smrti mozku, klinické smrti a následně k celkovému úmrtí.

Země a úbytek kyslíku

Země v prvních miliardách let svého života neměla žádný kyslík. Objevil se, jakmile se asi před 2,5 miliardami let vyvinuly sinice. Zanedlouho ho bylo natolik, že se vytvořila ozonová vrstva, která začala chránit před spalujícími ultrafialovými slunečními paprsky. Tak mohly vzniknout i složitější formy života.

Dlouho se předpokládalo, že se množství kyslíku v atmosféře nemění. V roce 2016 ale geologové z Princetonské univerzity upozornili na to, že ho výrazně ubývá. Za 800 tisíc let ho zmizelo 0,7 %. Vědci vypočítali, že pokud by tento trend pokračoval, za 40 milionů let bude Země zcela bez živočichů. Nejnovější studie Kazuma Ozakiho a Christophera Reinharda zveřejněná v časopise Nature Geoscience predikci upravuje.

Odborníci sestavili simulaci, v níž se vyskytuje několik proměnných. Vzali do úvahy vývoj klimatu, geologické a biologické procesy, nárůst jasu Slunce a klesající hodnoty oxidu uhličitého vlivem zvyšování teplot. Z 400 tisíc simulací vyplynulo, že hodnoty kyslíku umožňující existenci života, které jsou na něm závislé, klesnou do miliardy let. „Množství O2 spadne na hodnoty milionkrát nižší, než jsou dnešní," varuje Reinhard.

Konec života na Zemi

Podle odhadů vymřou jako první složitější rostliny a živočichové. Následovat je budou mikroorganismy. Pravděpodobně přežijí pouze anoxygenní, tedy bezkyslíkaté mikroby. Ty však nové formy života stvořit nedokážou. „Nové modely naznačují, že se Země vrátí ke svému počátku. V ovzduší se navíc zvýší množství metanu, díky čemuž se urychlí skleníkový efekt," píšou vědci ve své studii.

Zdroj: Youtube

Kdo může za tak dramatický konec života na Modré planetě? Odpověď je jednoduchá. Lidská civilizace. Ta spotřebová více kyslíku, než kolik se ho dostane přirozeným procesem do atmosféry. Jeho množství nesnižuje jen přelidnění, ale také uhelné elektrárny, jiné spalovací provozy nebo proudová letadla.

Zdroj:

www.ct24.ceskatelevize.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.republicworld.com