Země je pravděpodobně jedinou planetou naší Sluneční soustavy, kde existuje život. Vědci stále přesně netuší, co stálo za jeho zrodem. Ví však, že bez kyslíku bychom tu nebyli. Pravděpodobně se ale vyskytoval na všech planetách, kde byla voda. Jeho původním zdrojem totiž nebyla biologická fotosyntéza, ale reakce ultrafialového záření, které dokáže štěpit vodu.

Lehký vodík gravitaci unikl, těžší kyslík zůstal v atmosféře. Následně reagoval se stopovými prvky v horninách a oceánech, kde zůstal uvězněn. Tato fáze je podle odborníků klíčovou křižovatkou pro vznik života. Předpokládá se totiž, že ztráta vodíku může být důvodem, proč nejsou na Marsu a Venuši oceány. Jak to, že stejný osud nepotkal i Zemi? „Rozdíl byl v rychlosti tvorby kyslíku,” píše Nick Lane v knize Kyslík. Molekula, jež stvořila svět. 

Zdroj: Youtube

„Pokud vzniká pomaleji než se uvolní díky vulkanické činnosti do atmosféry, nikdy se nenahromadí. Shromáždí se jen tehdy, kdy se tvoří rychleji. Zemi tak před sterilním osudem zachránily první sinice. V případě, že se někdy život na sousedních planetách vyskytoval, nenaučil se kouzlu fotosyntézy.”

Země a úbytek kyslíku

Nová studie vědců Kazumi Ozakiho a Christophera T. Reinharda naznačuje, že ani na naší oběžnici není kyslík samozřejmostí. Prostřednictvím bio-geochemie a klimatického modelu, jehož součástí byla souhrnná data o současném klimatu, rychlosti eroze, vulkanické činnosti a deskové tektonice, předpověděli, že se Země dostane na kritickou hodnotu již za jednu miliardu let. 

Hlavním důvodem katastrofy má být stárnutí Slunce a s tím spojená jeho zvýšená aktivita. Země tak bude doslova bombardována jeho energií, což bude mít za následek úbytek oxidu uhličitého. Molekuly, hrající jednu z hlavních rolí ve fotosyntéze.

Konec života na Zemi

„Jeho hodnoty budou milionkrát nižší, než je tomu dnes,” říká Kazumi Ozaki. Planeta se tak vrátí do období před asi 2,8 miliardami lety, kdy na ní nebyl žádný dýchatelný plyn. „V atmosféře bude navíc zvýšená koncentrace metanu, takže přežijí jen anaerobní organismy, kterým nevadí extrémní podmínky,”.

Zdroj: Youtube

Obecně se udává, že současná populace by se začala dusit při koncentracích kyslíku menších než 19,5 %. Takové podmínky by vyvolaly problémy podobné výškové nemoci. Nyní je podíl životodárného plynu kolem 21 %. 

Zdroj:

www.sciencemag.cz, www.express.co.uk, www.stoplusjednicka.cz