Nebyli to jen neandertálci, kdo člověku rozumnému kdysi dělal na Zemi společnost. V Indonésii žil člověk vzpřímený, ve střední Africe člověk rhodéský, Filipíny svého času obýval trpasličí Homo luzonensis. U dalších skupin, jako jsou denisované nebo tzv. dračí lidé (Homo longi), si zatím vědci nejsou jisti, zda je mají uznat coby samostatné druhy. Každou chvíli se však vynoří nové nálezy, které seznamy vyhynulých skupin z rodiny Homo obohatí o nové názvy a otazníky. Nakonec ale nezáleží na tom, zda tady bylo druhů devět nebo dvacet. Podstatné je, že zbyl jen Homo sapiens. A nevíme proč.
Za masovým vymíráním druhů obvykle stojí změna klimatu nebo katastrofa v podobě výbuchu masivní sopky či pádu meteoritu. Když se však podíváme na lidskou historii prošpikovanou válkami a genocidami, napadne nás, že člověk rozumný mohl všechny ostatní "konkurenty" jednoduše vyhubit. Neandertálci obývali Eurasii podle některých odhadů přes 400 tisíc let, potom ale najednou zmizeli - zrovna v době, kdy se v Evropě rychlým tempem rozšířil člověk rozumný.
Přehled doposud známých hominidů nabízí video National Geographic:
Sběrači, lovci a vrazi?
Romantici mají tendenci popisovat rané lovce a sběrače jako mírumilovné, ušlechtilé primitivy, kteří se po celý čas zabývali jen pečením mamutů a zkrášlováním jeskyní nástěnnými malbami. Existuje dokonce teorie, podle níž veškeré sváry a války začaly až s rozvojem zemědělství, kdy teprve bylo o co bojovat: objektem chtíče se stala úrodná půda a zásoby.
Kosterní nálezy ale ukazují, že násilí bylo člověku vlastní už v éře sběračů. Často se v této souvislosti zmiňuje masakr v Keni, při kterém bylo před 10 tisíci lety brutálně ubito nejméně 27 mužů, žen a dětí. Zatím nevíme, zda byl člověk rozumný od přírody agresivnější než jiné druhy, možná měl ale předpoklady k tomu, aby nad nimi války vyhrával.
Důmyslné nástroje, jeskynní malby, rytiny a první hudební nástroje svědčí nejen o jeho jemném vkusu a sofistikovanosti, ale také o schopnosti abstraktního uvažování a vyspělé formě komunikace. Tyto vlastnosti lze využít jak k bohulibým účelům, tak k efektivnímu vyhlazení nepřítele.
Na Zemi kdysi žily rozličné druhy hominidů.
Jak to bylo s neandertálci
Na druhé straně nám ale chybějí celistvé informace o tom, do jaké míry byly vyspělé jiné lidské druhy. V poslední době se například objevily indicie, že neandertálci v inteligenci za moderními lidmi nijak nezaostávali. Dokonce se s nimi pářili.
Australský profesor Corey Bradshaw považuje vyhynutí neandertálců za důsledek více nešťastných faktorů. Poslední ochlazení během doby ledové bylo podle něj nezvykle prudké a způsobilo, že se eurasijská populace výrazně ztenčila - možná se už tehdy dostala na pokraj vyhynutí. Člověk rozumný ale pronikal do Eurasie od jihu a určitě se držel v relativně teplejších oblastech, což napomohlo jeho rozmnožení. Před 39 tisíci lety pak znenadání na území dnešní Itálie vybuchl supervulkán Campi Flegrei, který zasypal popelem rozsáhlé území od Ruska po severní Afriku. Pro neandertálce to byl zřejmě poslední hřebíček do rakve, zatímco mnohem početnější populace moderních lidí se jen smrskla na minimum - a tím pádem i přežila.
"Žádný známý živočišný druh nevyhynul jen z jediného důvodu. Vždycky je to kombinace více mechanismů," uzavírá Corey Bradshaw.
Zdroje: www.sciencealert.com, www.newscientist.com, www.sapiens.org
