K dosud největší srážce kosmického tělesa se Zemí v moderní době došlo v roce 1908 nedaleko řeky Podkamenná Tunguska na Sibiři. Síla tehdejšího výbuchu se odhaduje na 15 megatun, což je 1000krát více, než měla atomová bomba svržená na Hirošimu. Objekt mohl v průměru měřit 50 až 100 metrů a v případě dopadu do civilizované části světa by vymazal z mapy město o velikosti Londýna. Podle vědců se podobné asteroidy střetávají se Zemí v průměru jednou za několik set let. To není příliš optimistická statistika. Na druhé straně pravděpodobnost srážky s asteroidem podobným tomu, který vyhubil dinosaury, je v dohledné budoucnosti podstatně nižší.
Astronomové dnes navíc umějí riziko předem odhalit a mají k dispozici technologii schopnou případnou kolizi odvrátit.
Srážka asteroidu se Zemí - ilustrační foto
Ostře sledované asteroidy
Letos se už k naší planetě přiblíží jen objekt 2019 XS o průměru 38 až 86 metrů. Není to tedy žádný drobeček, ale naštěstí prosviští kolem Země v uctivé vzdálenosti 573 tisíc km. Nejblíže Zemi se ocitne 9. listopadu a poté zamíří k Marsu.
Větší hrozbu představuje asteroid s názvem JF1, který kolem nás proletí 6. května 2022. Těleso může měřit až 130 metrů a jeho kolize se Zemí by způsobila výbuch o síle 230 kilotun - udeřil by tedy zhruba 15krát silněji než bomba v Hirošimě. Pravděpodobnost srážky je ale velmi nízká, podle vědců se nám objekt na 99,974 % vyhne.
Temný Apofis
Nejvíce nahnáno měli astronomové z asteroidu, který k Zemi zamíří v letech 2029 a 2036. Ve vědeckých kruzích se o něm diskutovalo natolik, že kromě označení 2004 MN4 dostal i příznačný název Apofis, odkazující na starověkého boha chaosu a temnoty. Jeho šířka dosahuje 340 metrů a k Zemi se má přiblížit v pátek 13. dubna 2029 na pouhých 31 tisíc km; to znamená, že k nám bude blíže než orbitální satelity.
Z jižní polokoule od Austrálii po rovníkovou Afriku by měl být Apofis viděn pouhým okem jako zářivá hvězda pohybující se od východu k západu. Podle nejnovějších výpočtů se nicméně můžeme uklidnit - jeho srážka se Zemí vůbec není tak pravděpodobná, jak se dosud myslilo.
Za největší hrozbu proto NASA v současné době považuje planetku Bennu, jejíž dráha není zcela předvídatelná. Uvažuje se dokonce o tom, že k ní bude vyslána raketa, která by její trajektorii preventivně nadobro odklonila. Na zásah je však ještě zatím čas. Předpokládá se, že Bennu naši planetu bezprostředně ohrozí až v roce 2135.
Zdroje: thenewstrace.com, www.space.com, www.nasa.gov
