Srdce naší planety

Život naší planety leží v jejím jádru, srdci či nitru, jak ho i vědci nazývají. Jako srdce je i jádro živým tepajícím organismem, a to nejen obrazně. Hluboko uvnitř se v něm díky dynamickému efektu vytváří obrovské magnetické pole, které umožňuje život a chrání náš svět. Spolu s tektonickou aktivitou a vulkanismem se podílí na udržení globální teploty a koloběhu uhlíku. Pokud by vychladlo, vyhasnul by život na Zemi, stejně jako když přestane tlouct srdce živých bytostí. Z naší modré planety by se stala kamenná pustina bez života.

Zvenčí se otepluje, zevnitř se ochlazuje

Zemské jádro se ochlazovat nepřestane. Proces ochlazování není vědci v plné míře probádán a zatím neví, jak hodně, například, k němu může přispívat rozpad radioaktivních prvků, které udržují aktivitu sopek a jsou jedním z hlavních zdrojů tepla v zemském plášti. Předpokládají, že jsou i další činitelé, které ochlazování můžou ovlivňovat. Tento problém podrobněji zkoumal tým planetologa M. Murakamiho ze Švýcarského federálního technického institutu v Curychu. Výsledky výzkumu vědci zveřejnili v časopise Earth and Planetary Science Letters.

Zdroj: Youtube

Je náš osud zpečetěn?

„O těchto typech událostí stále nevíme dost, abychom mohli přesně určit jejich načasování," řekl Murakami. Klíčem dle curyšských badatelů může být i minerál mezi vnějším železito-niklovým jádrem Země a roztaveným tekutým spodním pláštěm nad ním, vodivý bridgmanit. Během svého výzkumu tým ozařoval bridgmanitové krystaly pulzními lasery, současně zvýšil teplotu na 2 440 kelvinů a tlak na 80 gigapascalů. Tak vytvořil podmínky, které jsou, jak se domnívají obdobné jako ve spodním plášti Země. „Tento měřicí systém nám pomohl dokázat, že tepelná vodivost bridgmanitu je asi 1,5krát vyšší, než jsme očekávali,“ uvedl Murakami. Znamená to, že je proces ochlazování nitra Země mnohem rychlejší, než se předpokládalo.

Jak rychle se jádro ochlazuje nelze s určitostí odhadnout, už i jen proto, že se tepelná vodivost může díky tlaku a teplotě v hloubce naší planety značně lišit od té, kterou naměřili vědci. Stejně tak nelze odhadnout při jakém ochlazení by už začalo docházet ke změnám na povrchu. V každém případě je to s největší pravděpodobností proces pomalý. Ani my ani dlouhé generace po nás se vyhasnutí života na Zemi obávat nemusíme. Alespoň pokud jde o vychladnutí jejího srdce.

Zdroje: www.sciencealert.com, www.nbcnews.com