Zemské jádro se nachází v středu Země. Začíná zhruba 2 900 km pod povrchem a má zhruba 2x větší hustotu než zemský plášť. Skládá se z vnější a vnitřní vrstvy. Vnější jádro by mělo být polotekuté, složené ze železa, niklu, kobaltu, síry, křemíku a kyslíku. Vnitřní jádro je podle učebnic tvořeno převážně železem, které má zajišťovat magnetické pole planety chránící před slunečním zářením. Vědci z Čínské akademie věd však objevili stopy lehčích prvků, jež strukturu jádra mění.

Složení zemského jádra

Fyzici se nejdřív podívali na hustotu vnitřní části zemského jádra. Vypočítali, že je menší, než by měla být, pokud by se skládala z čistého železa. Na základě teorie kvantové mechaniky tak vytvořili simulaci, jež kopírovala vysokou teplotu a tlak v útrobách planety. Dokonale napodobili chování částic pod zemským povrchem. Zjistili, že i když jsou atomy železa pevné, molekuly uhlíku, vodíku a kyslíku mají skupenství, které se podobá kapalině.

„Z více než 200 vzorků chemických látek jsme odpozorovali, že vodík, kyslík a uhlík v hexagonálním těsně zabaleném železe se v jádře přeměňují do superiontového stavu. Vykazují tak koeficienty prolínání jako kapalina," vysvětluje autor studie He Yu. I přesto, že železo na hranici vnitřního jádra tuhne, pohyblivost lehčích prvků a konvekční proudy se nemění.

Zdroj: Youtube

Záhadné jádro

Také nové seismologické údaje, které vědci během výzkumu získali, naznačují, že vnitřní část zemského jádra je měkká. Není to tedy velká koule ze železa a jiných sloučenin, jak jsme si zatím představovali. Jádro může vypadat tak, že železo sice zůstává pevné, kolem něj však plavou lehčí prvky.

Toto zjištění může změnit chápání procesů související právě s útrobami planety, jako je zemětřesení, vulkanismus nebo magnetické pole.

Zdroje: techsvet.cz, vosveteit.sk, www.eurekalert.org