Ač se momentálně obáváme stále stoupající hladiny světových oceánů, které v budoucnosti pohřbí mnohé ostrovy i města, ve skutečnosti je obyvatelnost Země lehčí díky tomu, že hladina moří na Zemi zůstává po miliardy let relativně stabilní. Jak dokázali geologové z univerzity v Clermont Auvergne ve Francii, Denis Andrault a Nathalie Bolfan-Casanová, dříve tomu bylo zcela jinak.

Na video o tom, co je pod zemským povrchem, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

I na dalších kosmických tělesech je voda často ukryta pod povrchem, jak víme ze studia například měsíců Saturnu. Takže rozsáhlé povrchové oceány jako na Zemi jsou spíše anomálií. O vzniku povrchové vody na Zemi existuje mnoho teorií, z nichž většina hovoří o dopadech komet a či kondenzaci vodních par po zahájení vulkanické aktivity. Jak se však zdá, povrchová voda na Zemi je především díky oceánu pod zemskou kůrou. V poslední době této o "podzemním moři" nahrává stále více důkazů.

Voda a zemský plášť

Geologové sestrojili model, díky němuž je patrné, že do zemského pláště se dostává téměř dvakrát více vody, než se jí uvolňuje zpět na povrch. V prvních několika stovkách kilometrů pod zemským povrchem, zvnitř Země, se skrývá další podpovrchový oceán. Ten však má od našich povrchových oceánů zcela odlišnou podobu a dalo by se říci, že je pouze vodou v nejvolnějším slova smyslu. Je rozpadlý na složené atomy vodíku a kyslíku a chemicky vázaný na okolní horniny.

Geologickému týmu se podařilo dokázat na novém modelu, že voda, která v tomto koloběhu koluje, je v daleko větším množství, než jsme si mysleli. Díky tomu pak vznikají již zmíněné plášťové deště, které jsou důsledkem úplného nasycení pevné horniny v plášti chemicky disociovanou vodou. Tato kaše bohatá na vodu prosakuje zpět k zemské kůře a stejně jako koloběh vody mezi atmosférou, ledovci a jakýmikoli vodními plochami na Zemi ovlivňuje hladinu moří, množství dešťů a sucho, tedy má přímý vliv i na obyvatelnost Země.

Právě stabilita veškerého koloběhu vody pak zajišťuje to, že jsou na naší Zemi takto ideální podmínky.

Co jsou plášťové deště?

Podle týmu geologů může vrstva, nacházející se asi 410 kilometrů pod povrchem, zadržet velké množství vody, která by tam měla zůstat jako v zásobárně. Hornina či minerál pod zemským povrchem, který vodu váže, se jmenuje ringwoodite a vzniká stlačením olivínu velkým tlakem a teplotou. Jeho rozsáhlá depozita leží přibližně 500 kilometrů pod zemským povrchem a zhruba 1,5% váhy minerálu tvoří dehydrovaná voda, která se může různě přetvářet v různá skupenství a formy vody.

To ale znamená, že proto, že koloběh není vyrovnaný a dovnitř pláště proudí více vody než ven, je možné, že v budoucnu vody na Zemi ubyde a většina jí bude zamčena v plášti.

Nový model ale ukázal, že plášťový déšť by mohl stačit k udržení rovnováhy hlubinného koloběhu vody. Záleží totiž i na tom, jak hluboko se hornina udržující vodu, ponoří do pláště. Jak totiž hornina klesá, rostoucí teploty a tlaky způsobují tání hornin a uvolňování vody.

Právě toto „tání“, které horninu rozpouští, nakonec dojde tak daleko, že kaše se stává lehčí a lehčí, až začne stoupat. „Voda se přitom váže na minerály v horním plášti a snižuje jejich teplotu tání, což způsobuje další tání, při kterém se uvolňuje další voda - a cyklus pokračuje,“ tvrdí Andrault.

Zdali se jedná o jediný způsob transportu vody k povrchu, zatím nevíme, ale je možné, že jich je více. Například Yoshinori Miyazaki, vědec zabývající se Zemí a planetami z Kalifornského technologického institutu, se domnívá, že voda nechce setrvávat ve stadiu horniny, ale ráda e přetvoří na taveninu a pohybuje se. K tomu, abychom se dobrali jasného výsledku, ale potřebujeme další bádání. Jisté však je, že voda z povrchu Země nezmizí. A pokud je skutečně pod zemskou kůrou ukryt vodní rezervoár o velikosti nového oceánu, hladina moří zřejmě zůstane dlouho víceméně stabilní.

Zdroje:

www.popsci.com, zoom.iprima.cz, www.huffpost.com